Na čem vydělávají banky nejvíce? Nenasytné kreditky, kontokorenty a spotřebáky

Na čem vydělávají banky nejvíce? Nenasytné kreditky, kontokorenty a spotřebáky

V dnešním článku se zaměřím na jedny z nejvíce vydělávajících produktů pro banky, na nenasytné kreditní karty, kontokorenty a spotřebitelské půjčky.

Tyto produkty jsou velmi drahou záležitostí pro nás smrtelníky a jen málo kdo si dokáže spočítat, kolik vlastně bance nechá na úrocích. Pokud nechcete, aby Vám stoupl tlak, nebo nechcete jen tak kroutit hlavou, tak raději přeskočte tyto řádky. Proč? No je to snadné, v tuzemsku máme výrazně vyšší úroky na spotřebitelských a kreditních kartách, než v sousedních zemích, přestože inflace se pohybuje v ostatních evropských zemích stejně jako u nás kolem 2-3%.

Tak například Němci, Francouzi a další země zaplatí každoročně úrok „jen“ 7% na spotřebitelském úvěru. Byl proveden i průzkum, ze kterého vyplynulo, že v Česku platíme jedny z největších poplatků za „spotřebáky“ v Evropě. Ovšem pozor, na českém trhu působí již nějaký ten pátek mladé, internetové banky, které nabízejí i tyto neřesti bez poplatků za vedení úvěru, bez poplatků za schválení apod. Proto pokud uvažujete o spotřebitelském úvěru, který Vás má „vysvobodit“ ze závažné situace, tak doporučuji navštívit právě tyto banky. Jedná se totiž o společnosti, které nejsou podle mého názoru tak nenažrané jako velké monopoly, kterým musí někdo zaplatit obrovské sídla přímo na náměstí.

Dnešní situace je podle mého názoru zoufalá, vycházím ze zkušenosti lidí, se kterými se potkávám v terénu. Denně nás reklamy doslova masírují nabídkami na půjčky. Jsou nám vnucovány půjčky na dovolenou, na auto, na telefon, na televizi, na dárky k Vánocům, na sportovní vybavení apod. Jsem zastáncem toho, že pokud mě auto živí a přináší peníze, tzn., jsem například řemeslník, který potřebuje dodávku, aby mohl jezdit za zákazníky, tak spotřebitelský úvěr je takové nutné zlo a je to určitá investice do mého podnikání. Ale půjčovat si na dovolenou, na dárky k Vánocům, na nový telefon? To mi přijde nezodpovědné, tento způsob života se nazývá spotřebním. Nemám na to, tak si na to jednoduše půjčím, už se nedívám kolik přeplatím, ale mám to a mohu se ukazovat, „že na to mám“.

Pak se dostávám do krysího závodu a peníze nepracují pro mě, ale já pracuji pro peníze.  Půjčuji si na to, že v budoucnu budu mít na splátku úvěru. Také se Vám stalo, že Vám při nákupu v supermarketu vlezlý prodejce začne nutit jejich kreditku? Anebo Vám domů poštou přijde v podstatě hotová nabídka na půjčku, kreditku apod. Denně společnosti využívají naší slabé vůle, jelikož ví, že jsme jen lidé a rádi utrácíme, proto se nám podbízejí. Tento hlad nenasytných žraloků (bank), vede k tomu, že se lidé neúměrně zadluží, splácí půjčku půjčkami, mají dvě zaměstnání a žijí ve strachu, že zítra zaklepe exekutor. Nikdy v minulosti nebylo tolik osobních bankrotů, exekucí a bohužel s tím spojených sebevražd.  První rok začne nenápadně, půjčka na auto, jak říkám nemusí být brána doslova jako špatný úvěr pokud mi auto slouží k práci, ale jestli drahým autem dávám jenom najevo, jak se mám dobře, tak si kupuji něco na, co nemám a časem se mi to bohužel vrátí. Další krokem je půjčka na dovolenou, pak na nový telefon a nakonec to zakončím půjčkou na dárky k Vánocům, přece své přítelkyni nekoupím jen obyčejný parfém? Nějaký tablet nebo nový dotykový telefon za 15.000 Kč lépe vypadá. A ejhle, blíží se osobní bankrot. Já sám jsem zkusil jen první variantu, kdy jsem si vzal úvěr na auto, které mi ovšem přináší užitek v mém podnikání, ale abych si půjčil na ostatní věci mi přijde jako pitomost. Bohužel to začalo už ve škole, nikdo nás neučil o tzv. finanční gramotnosti, o tom jak fungují peníze. Já rozděluji dluhy na dobré a špatné. O špatných a dobrých dluzích jsem psal v minulém článku. O špatných a dobrých dluzích také pravidelně přednášíme ve vzdělávací organizaci, ve které mimo jiné pracuji jako lektor.

Kreditní karty, kontokorenty a spotřebáky jsou špatnými dluhy .

Přijetí jednoduché zásady: „nekupujeme to, na co nemáme“ nás může ochránit před pastí a žaludečními vředy při nejmenším. Těm plastovým bombám, jak tomu občas lidé říkají (kreditkám), se zcela vyhněme a pojďme se na ně podívat trochu z blízka. Sami víte, že u kreditních karet máme tzv. bezúročné období, ovšem to vyžaduje velkou disciplínu. Odhaduje se, že bezúročné období nestihne využít  necelých 80% klientů.Opět není překvapením, že naše banky nás odírají mnohem více než banky zahraniční. V USA považovali za nepřiměřenou úrokovou sazbu již 13%. Na naše bolestivé úroky ve výši cca 17-28% ročně by „amíci“ jen nevěřícně zírali a určitě by si to nenechali líbit, bohužel u nás je jiná mentalita.

Průzkumy jasně dokazují, že lidé s kreditní kartou utratí mnohem více, než lidé s hotovostí v kapse. McDonalďs provedl průzkum poté, co na svých prodejnách nainstaloval terminály na platbu kartou, výsledek byl šokující! Zkuste si tipnout? Co myslíte? O kolik stoupl prodej „čizů“? O 10%? O 20%? Ani náhodou!! Po nainstalování platebního terminálu vzrostla útrata jednoho zákazníka o necelých 50%!! WOW! A to byl průzkum, kdy ještě nebyly bezkontaktní platební karty, dnes by toto číslo přeskočilo na úplně jiné, samozřejmě vyšší. Podobných průzkumů existuje spousta a jen potvrzuje to, že vítězí pohodlnost, zaplatí se plastovou bombou a utratí se více než v hotovosti. Sám to znám, je mi líto utrácet peníze, které mám v peněžence, je přece mnohem snazší použít bezkontaktní platební kartu od běžného účtu či kreditní kartu. Mé oči to nevidí a mě to v podstatě nebolí.

Kontokorent, neboli přečerpání běžného účtu je principiálně velmi podobné jako kreditní karty. Na svém běžném účtu máme shcválenou tzv: rezervu ve výši například 40 000 Kč, do které mohu kdykoliv šáhnout, i zde je určité bezúroční období a i zde jsou vysoké úroky. Samozřejmě jsou i tací, kteří s těmito produkty umí pracovat, ale v zásadě se jedná o malé procento a mé doporučení je vyhýbat se těmto produktům, jelikož jsou výhodné jen pro banku. Obrana proti těmto špatným dluhům je budování dlouhodobé finanční rezrvy,která mě ochrání v neočekávaných životních situacích.

Článek zakončím několika prostými tipy, kterými se řídím já sám:

  1. Na co nemám, tak to si nekoupím (nepůjčím si na to)
  2. Žiji dle svých možností
  3. Utrácím méně, než vydělávám
  4. Peníze se dají mnohem snáze ušetřit, nežli vydělat
  5. Nepoužívám plastové lákadla ( kreditní bomby )
  6. Naučil jsem se žít z 90% svého příjmu
  7. 10% příjmu používám na budování dlouhodobých rezerv

O autorovi

Jan Dragon

Budu psát o tom, jaké nástrahy na nás čekají na finančním trhu, kde ušetřit, kde zkvalitnit, jak změnit návyky a vztah k penězům. Zabývám se tvorbou stránek, email marketingu, rozvoje obchodníků. Mým velkým koníčkem je osobní rozvoj. Svůj čas nejraději trávím s rodinou, v kruhu blízkých, mezi aktivní koníčky patří: běh, kolo, fitness, plavání a jako každý chlap miluji auta.

Další články

2 komentáře

  1. Miloslav Dědek 22/04/2016 - 13:14 at 13:14

    Článek nepatří mezi ty, které vymývají mozek, ale takových bohužel není mnoho. Nenechme si vymývat mozek. Vývoj sdělovacích prostředků, především internet, dosáhl takové úrovně, která umožňuje všem rozumným lidem na světě globálně se dohodnout. Zatím to zdánlivě vypadá tak, že se budoucnost nedá věrohodně předpovědět, ale v současnosti už je možné budoucnost lidstva vytvořit-realizovat. Navrhuji vytvořit-realizovat následující globální budoucnost: http://miloslav7.blogspot.cz/2015/01/otevreny-dopis-vsem-lidem-na-planete.html

  2. Rob 21/10/2016 - 04:03 at 04:03

    Naší povinností je pomáhat potřebným k získání finanční stability Aby se setkají s požadavky života a pomáhat těm, kteří jsou ve finančních krizí. Ti, kteří byli odmítnuti jejich bank a dalších finančních agentur, které vedou ke svému rozdělení finančních prostředků, neztrácejí naději. Půjčky jsou pro ty, kteří mají zájem za přijatelnou úrokovou sazbou 3% z minimálně € 3000 až maximálně € 5.000.000 k dispozici.
    kontaktujte nás emailem na wixfinancialcorporation@outlook.com

Napište komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna *

Top