Filmový trhák se nepovedl. Lída Baarová je spíše zklamáním

Filmový trhák se nepovedl. Lída Baarová je spíše zklamáním

Životopis Lídy Baarové ve zkratce zní takto: Vsadila do hry svoji krásu a nebyla to vysoká karta. V úvodu se již zestárlá Baarová ptá, zda je hříchem milovat zločince. Na otázku se velmi špatně odpovídá již z toho důvodu, že Táňa Pauhofová (Lída Barová) není schopna svým výkonem přesvědčit diváka o vášnivém citu ke Goebbelsovi. Sice deklaruje proklamace o jeho charismatu, ale to z Karla Markovicse příliš nečiší. A vše ještě podtrhuje nevydařený dabing.

Baarová opouští ženatého milence Gustava Fröhlicha a vrhá se do Goebbselovy náruče. Jejich rozchod je stejně tak patetický jako nevěrohodný. Což není jediný případ, kdy scéna, která byla zamýšlena vážně, vyzní jako svoje vlastní karikatura. První vášnivé chvíle s Goebbelsem provázené obrazy ohně se střídáním obličejů milenců působí jako varování pekelnými plameny z klášterní školy. Vidíš, holka, jak dopadneš, když se spustíš s takovýmhle zloduchem. Křečovitý dojem umocňuje i vypjatá hudba zaznívající v některých důležitých okamžicích. Na plátně telenovela a k tomu buší wagnerovská témata.

Film je uváděn do kin jako životopisný, drama a romantický. S tím prvním není třeba polemizovat, jinak má rozhodně však daleko blíže k hranému komiksu a občas i nechtěné komedii než k dramatu nebo romantice. Diváci vybuchovali smíchy ve chvíli, kdy Goebbels dojatě nabízí vzdání se veškeré kariéry, rezignaci a odchod do Japonska. Ovšem po dalším bu bu od Hitlera už jen srazí podpatky a do telefonu Baarové pláče jak zhrzená patnácka. Daleko větší grády má jeho manželka Magda ve výborném podání Lenky Vlasákové a je jen škoda, že se neobjevuje na plátně častěji. Její výkon patří k tomu nejlepšímu.



Baarová poháněná svojí ambiciózní a bez skrupulózní matkou (Simona Stašová) se vydala do berlínských filmových ateliér Banelsberg jako naivní lehce rozmazlená mladá herečka.  Její úspěch byl založen především na jejím vzhledu skvěle konvenujícímu s tehdejšími požadavky na typ hlavní ženské představitelky. Úroveň hereckého umění nebyla vždy prioritou. Baarová obdržela posléze velmi zajímavou nabídku z Hollywoodu. Její odmítnutí bylo zřejmě nejhloupějším rozhodnutím jejího života. Je však otázkou, zda neochota odejít z Německa byla způsobena jen vztahem ke Goebbelsovi anebo i obavou, že v Americe nemusí být zdaleka tak populární jako v Německu.

Film se soustředí na předválečná léta, kdy Baarová hrála v Německu a poté po krátké popisné pasáži přeskočí na konec války, kdy byla herečka vězněna. Baarová cítí křivdu, protože neudělala nic dramaticky špatného, jen se nesprávně zamilovala. A i studentka, která vede se starou paní interview a jejíž prarodiče zahynuli v koncentráku, nachází pochopení, protože život je přece složitý. Nepochybně mnozí kolaborovali s Němci daleko více než Baarová a vyvázli bez trestu. Na druhé straně byli tvrdě potrestáni i ti, kdo se vůbec ničeho nedopustili. Poválečná doba byla především poznamenána nástupem komunismu. A ten se dramaticky rozešel s celou to ošklivou buržoazií.

Film sám o sobě není takovou tragédií, na Táňu Pauhofovou se hezky dívá, navíc zásadně nosí elegantní oblečky. Mrzí zahozené využití zajímavého potenciálu.

 

Celkové hodnocení: 50 %




O autorovi

Další články

Napište komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna *

Květen 2016
Po Út St Čt So Ne
« Dub    
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031  

Publikace jednotlivých redaktorů nemusí být vždy v souladu s názorem redakce.

Všechna práva vyhrazena ©Skutečnosti
IC: 01255355

Hledáme nové redaktory

Jestliže Vás baví psát články a zároveň disponujete znalostmi některého z našich segmentů, budeme rádi, když nás kontaktujete na adresu redakce@skutecnosti.cz
Možná hledáme právě Vás!

V případě zájmu o nabídku inzerce nás kontaktujte na totožný e-mail.

Top