Povolení ke kácení stromů: Na co si dát pozor a jak ho získat

Kdy je nutné žádat o povolení

O povolení ke kácení dřevin je nutné žádat v případě, že se jedná o stromy, které rostou mimo les a jejich obvod kmene měřený ve výšce 130 centimetrů nad zemí přesahuje 80 centimetrů. Tato povinnost se vztahuje také na souvislé keřové porosty o celkové ploše větší než 40 metrů čtverečních. Žádost o povolení se podává na příslušný obecní úřad, v jehož správním obvodu se dřeviny nachází. Je důležité si uvědomit, že tato povinnost platí pro všechny vlastníky pozemků, ať už se jedná o soukromé osoby, firmy nebo veřejné instituce.

Existují však situace, kdy povolení ke kácení není potřeba. Výjimku tvoří dřeviny s menším obvodem kmene než 80 centimetrů, které lze pokácet bez povolení. Stejně tak není nutné žádat o povolení v případě pěstování ovocných dřevin na pozemcích vedených v katastru nemovitostí jako zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití jako zeleň. Tato výjimka se však nevztahuje na památné stromy nebo dřeviny, které jsou součástí významného krajinného prvku.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat období vegetačního klidu, které je nejvhodnější dobou pro kácení stromů. Toto období obvykle trvá od začátku listopadu do konce března. V tomto čase je zásah do vegetace nejšetrnější a má nejmenší negativní dopad na životní prostředí a hnízdící ptactvo. Správní orgán může v povolení ke kácení stanovit přesné časové období, kdy lze kácení realizovat.

V případě bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo majetku je možné provést kácení bez předchozího povolení. V takovém případě je však nutné oznámit kácení příslušnému správnímu orgánu do 15 dnů od provedení kácení a doložit skutečnosti nasvědčující tomu, že byly splněny podmínky pro tento postup. Správní orgán následně posoudí oprávněnost takového kácení.

Při podání žádosti o povolení ke kácení je nezbytné uvést všechny požadované náležitosti. Mezi ně patří identifikace žadatele, přesné označení dřevin, které mají být pokáceny, včetně jejich umístění s uvedením parcelního čísla a katastrálního území. Důležitou součástí žádosti je také zdůvodnění záměru a v případě, že žadatel není vlastníkem pozemku, je nutné doložit souhlas vlastníka. Správní orgán může v rámci řízení požadovat další podklady, například dendrologický posudek nebo situační nákres.

Je třeba mít na paměti, že povolení ke kácení dřevin může být spojeno s uložením náhradní výsadby jako kompenzačního opatření za ekologickou újmu vzniklou pokácením dřevin. Rozsah a podmínky náhradní výsadby určuje správní orgán s přihlédnutím k funkčnímu a estetickému významu pokácených dřevin. Může být také stanovena následná péče o vysazené dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu pěti let.

Výjimky z povinnosti žádat povolení

Zákon stanovuje několik situací, kdy není nutné žádat o povolení ke kácení dřevin. Povolení není třeba pro stromy s obvodem kmene do 80 centimetrů měřeným ve výšce 130 centimetrů nad zemí. Tato výjimka se vztahuje na většinu menších stromů v soukromých zahradách. V případě zapojených porostů dřevin, kdy celková plocha nepřesahuje 40 metrů čtverečních, také není nutné žádat o povolení. Zapojený porost přitom představuje souvislou skupinu dřevin, kde se jejich koruny vzájemně dotýkají a vytvářejí společný zápoj.

Důležitou výjimkou jsou ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných jako zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití zeleň. U těchto stromů není nutné žádat o povolení bez ohledu na jejich velikost. Toto ustanovení se však nevztahuje na ovocné stromy rostoucí například na polích nebo v sadech mimo zastavěné území obce.

Další významnou výjimkou jsou dřeviny pěstované na plantážích dřevin, které byly založeny za účelem produkce dřevní hmoty. Zde se jedná především o rychle rostoucí dřeviny, jako jsou topoly nebo vrby, které jsou pěstovány pro energetické či průmyslové využití. V těchto případech není nutné žádat o povolení ke kácení, jelikož se jedná o hospodářskou činnost.

Povolení ke kácení dřevin není vyžadováno ani při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků a při odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy. Tato výjimka je podmíněna tím, že práce musí být prováděny oprávněným správcem toku nebo provozovatelem příslušné soustavy. Stejně tak není nutné povolení při odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo při odstraňování dřevin v ochranném pásmu dráhy.

V případech bezprostředního ohrožení života či zdraví nebo hrozící škody značného rozsahu lze provést kácení bez předchozího povolení. Takové kácení musí být oznámeno orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení. K oznámení je třeba doložit skutečnosti nasvědčující tomu, že byly splněny podmínky pro tento postup. Může se jednat například o fotodokumentaci, posudek dendrologa nebo jiné relevantní důkazy.

Je důležité si uvědomit, že i když v uvedených případech není nutné žádat o povolení ke kácení, vlastník pozemku nebo ten, kdo kácení provádí, musí dodržovat ostatní zákonné povinnosti. Především musí dbát na to, aby nedošlo k poškození okolních dřevin, majetku nebo ohrožení bezpečnosti osob. Také je vhodné kácení provádět mimo vegetační období a období hnízdění ptáků, tedy ideálně v době vegetačního klidu od začátku listopadu do konce března.

Podání žádosti na příslušný úřad

Pro získání povolení ke kácení stromů je nezbytné podat žádost na příslušný obecní úřad v místě, kde se strom nachází. Tento proces vyžaduje pečlivou přípravu dokumentace a splnění všech zákonných náležitostí. Žádost musí obsahovat několik klíčových informací, bez kterých by nemohla být správně posouzena. Je třeba uvést přesnou identifikaci žadatele, včetně jména, příjmení, data narození a adresy trvalého pobytu u fyzické osoby, nebo názvu, IČO a sídla u právnické osoby.

Nedílnou součástí žádosti je specifikace dřevin, které mají být pokáceny. To zahrnuje jejich druh, počet, obvod kmene měřený ve výšce 130 centimetrů nad zemí a situační zákres jejich umístění. V případě souvislých keřových porostů je nutné uvést velikost plochy v metrech čtverečních. Žadatel musí také doložit své vlastnické právo, případně nájemní či jiný právní vztah k pozemku, kde se dřeviny nachází. Pokud není žadatel vlastníkem pozemku, je nezbytné přiložit písemný souhlas vlastníka s pokácením.

Velmi důležitou částí žádosti je zdůvodnění záměru kácení. Úřad potřebuje znát přesné důvody, proč chce žadatel stromy pokácet. Může se jednat například o špatný zdravotní stav stromu, ohrožení bezpečnosti osob či majetku, výstavbu nebo rekonstrukci objektů. Čím podrobněji a přesvědčivěji je zdůvodnění zpracováno, tím větší je šance na kladné vyřízení žádosti.

K žádosti je vhodné přiložit fotografickou dokumentaci současného stavu dřevin a jejich bezprostředního okolí. Pokud je důvodem kácení špatný zdravotní stav stromu, je dobré doložit také odborný posudek dendrologa. V případě, že se jedná o kácení z důvodu stavby, je třeba přiložit příslušnou projektovou dokumentaci a pravomocné stavební povolení.

Správní orgán po přijetí žádosti zahájí správní řízení, během kterého posuzuje všechny okolnosti případu. Může si vyžádat dodatečné podklady nebo provést místní šetření. Do řízení se mohou zapojit také spolky zaměřené na ochranu přírody, pokud o to požádají. Úřad při rozhodování zvažuje funkční a estetický význam dřevin, jejich zdravotní stav a vliv na okolní prostředí.

V případě schválení žádosti úřad zpravidla stanoví podmínky pro kácení a může nařídit náhradní výsadbu jako kompenzační opatření za ekologickou újmu vzniklou pokácením dřevin. Je důležité počítat s tím, že celý proces může trvat několik týdnů až měsíců, proto je vhodné podat žádost s dostatečným předstihem před plánovaným kácením. Správní poplatek za podání žádosti se liší podle jednotlivých úřadů, některé jej nevyžadují vůbec.

Náležitosti žádosti o kácení stromů

Při podávání žádosti o kácení stromů je nezbytné dodržet všechny zákonné náležitosti, které jsou stanoveny právními předpisy. Žádost musí obsahovat přesné označení žadatele, což zahrnuje jméno, příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, pokud je žadatelem fyzická osoba. V případě právnické osoby je nutné uvést její název, identifikační číslo a sídlo. Nedílnou součástí žádosti je také doložení vlastnického práva nebo nájemního či jiného vztahu k pozemku, na kterém se dřeviny nachází.

Velmi důležitou částí žádosti je přesná specifikace dřevin, které mají být pokáceny. Je nutné uvést jejich druh, počet a obvod kmene měřený ve výšce 130 centimetrů nad zemí. Pokud se jedná o keře, uvádí se velikost plochy, kterou zabírají v metrech čtverečních. K žádosti je vhodné přiložit fotografickou dokumentaci dřevin a situační nákres nebo zákres do katastrální mapy, který jasně znázorňuje umístění dřevin na pozemku.

Zdůvodnění žádosti o kácení je klíčovým prvkem celého dokumentu. Žadatel musí jasně a srozumitelně vysvětlit důvody, proč žádá o pokácení konkrétních dřevin. Může se jednat například o špatný zdravotní stav stromu, ohrožení bezpečnosti osob či majetku, výstavbu nebo rekonstrukci objektů, stínění, narušování inženýrských sítí kořenovým systémem a podobně. Čím podrobněji a konkrétněji je zdůvodnění zpracováno, tím větší je šance na kladné vyřízení žádosti.

V případě, že se jedná o kácení dřevin ve složitějších případech, je vhodné doložit také odborný dendrologický posudek, který hodnotí zdravotní stav, vitalitu a perspektivu dřevin. Tento posudek by měl být vypracován kvalifikovaným odborníkem a může významně přispět k rozhodnutí správního orgánu.

Součástí žádosti by měl být také návrh náhradní výsadby, pokud je to v dané situaci možné a smysluplné. Správní orgán může náhradní výsadbu přímo nařídit jako kompenzační opatření za ekologickou újmu vzniklou pokácením dřevin. Je proto vhodné již v žádosti uvést, jaké dřeviny a v jakém rozsahu je žadatel ochoten vysadit jako náhradu.

Žádost musí být podána s dostatečným předstihem před plánovaným kácením, ideálně několik měsíců předem, protože správní řízení může trvat delší dobu. Je třeba počítat s tím, že kácení dřevin je možné provádět především v období vegetačního klidu, tedy od začátku října do konce března následujícího roku, pokud správní orgán nestanoví jinak.

Doba platnosti vydaného povolení

Povolení ke kácení dřevin je vydáváno na základě správního řízení a jeho platnost je časově omezena. Standardní doba platnosti vydaného povolení ke kácení dřevin je jeden rok od nabytí právní moci rozhodnutí. Tato lhůta je stanovena s ohledem na skutečnost, že stav dřevin se může v průběhu času měnit, a proto je žádoucí, aby kácení bylo realizováno v přiměřeném časovém horizontu od vydání povolení.

V některých specifických případech může správní orgán stanovit i delší dobu platnosti povolení, zejména pokud se jedná o rozsáhlejší projekty nebo pokud je kácení vázáno na realizaci stavby či jiného záměru. V takových případech může být doba platnosti povolení prodloužena až na dva roky. Toto prodloužení musí být řádně odůvodněno a musí existovat legitimní důvody pro delší časový horizont realizace kácení.

Je důležité si uvědomit, že pokud žadatel nestihne provést kácení v době platnosti povolení, musí požádat o nové povolení ke kácení. Původní povolení po uplynutí stanovené doby platnosti automaticky zaniká a není možné na jeho základě kácení realizovat. Při podání nové žádosti se celý proces posuzování opakuje, včetně nového hodnocení stavu dřevin a důvodů pro jejich pokácení.

Správní orgán může v odůvodněných případech stanovit také přesné časové období, ve kterém má být kácení provedeno. Toto období bývá nejčastěji určeno s ohledem na vegetační období dřevin a na ochranu hnízdících ptáků. Nejběžnějším obdobím pro povolené kácení je doba vegetačního klidu, tedy období od 1. října do 31. března následujícího roku. Mimo toto období je kácení povolováno pouze výjimečně, například z bezpečnostních důvodů nebo při haváriích.

V případě, že je povolení ke kácení dřevin vydáváno v souvislosti s výstavbou nebo jinou investiční činností, může správní orgán vázat dobu platnosti povolení na získání příslušného stavebního povolení nebo jiného obdobného rozhodnutí. V takovém případě začíná doba platnosti povolení ke kácení běžet až od data nabytí právní moci souvisejícího rozhodnutí. Toto opatření má zabránit předčasnému kácení dřevin v případech, kdy by následně nedošlo k realizaci plánovaného záměru.

Žadatel by měl vždy pečlivě sledovat dobu platnosti vydaného povolení a plánovat kácení s dostatečným předstihem tak, aby bylo možné jej realizovat v povoleném termínu. V případě, že se objeví překážky bránící provedení kácení v stanovené době, je vhodné včas požádat o prodloužení platnosti povolení, pokud to okolnosti umožňují. Takovou žádost je nutné podat ještě před uplynutím původní doby platnosti.

Stromy jsou jako naši předkové, kteří nám dávají život a stín. Jejich pokácení by mělo být posledním řešením, když už není jiná možnost.

Zdeněk Hruška

Náhradní výsadba jako podmínka povolení

Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu pěti let. Náhradní výsadba je běžným nástrojem, kterým se zmírňují negativní dopady kácení na životní prostředí a zachovává se celková hodnota zeleně v dané lokalitě.

Při stanovování rozsahu a složení náhradní výsadby správní orgán přihlíží k několika důležitým faktorům. Především hodnotí ekologickou a společenskou hodnotu káceného porostu, jeho stáří, zdravotní stav a funkční význam v daném území. Na základě těchto kritérií pak určuje počet a druh dřevin, které mají být vysazeny jako náhrada. Běžně se požaduje výsadba většího počtu mladých stromů za jeden pokácený vzrostlý strom, přičemž tento poměr může být i 1:3 nebo vyšší.

Náhradní výsadba musí být realizována přednostně na pozemcích, které jsou ve vlastnictví žadatele o kácení. Pokud to není možné, může orgán ochrany přírody určit jiné vhodné pozemky pro výsadbu. V takovém případě je nutné zajistit souhlas vlastníka pozemku, na kterém má být náhradní výsadba provedena. Správní orgán také stanoví přesné podmínky výsadby, včetně termínu jejího provedení, velikosti a kvality vysazovaného materiálu a způsobu výsadby.

Součástí rozhodnutí o náhradní výsadbě bývá také specifikace následné péče o vysazené dřeviny. Ta zahrnuje zejména pravidelnou zálivku, výchovný řez, kontrolu a případnou výměnu kotvících prvků, odplevelování a další nezbytné úkony zajišťující zdárný růst a vývoj vysazených dřevin. Žadatel je povinen zajistit tuto péči po stanovenou dobu a v případě úhynu vysazených dřevin je musí na vlastní náklady nahradit.

V případě rozsáhlejších projektů, kdy dochází ke kácení většího množství dřevin, může být náhradní výsadba realizována postupně v několika etapách. Správní orgán může také požadovat zpracování projektu náhradní výsadby, který detailně specifikuje všechny aspekty výsadby včetně časového harmonogramu, technologie výsadby a plánu následné péče. Tento projekt by měl být zpracován odborně způsobilou osobou a musí respektovat místní podmínky, včetně existence inženýrských sítí a ostatních limitů v území.

Pokud žadatel nesplní podmínky náhradní výsadby stanovené v rozhodnutí, může mu být uložena pokuta. Orgán ochrany přírody také průběžně kontroluje plnění uložených povinností a v případě zjištění nedostatků může vyžadovat jejich nápravu. Je proto důležité věnovat náhradní výsadbě náležitou pozornost a zajistit její řádnou realizaci v souladu s vydaným rozhodnutím.

Sankce za neoprávněné kácení stromů

Neoprávněné kácení stromů představuje závažný přestupek proti zákonu o ochraně přírody a krajiny, za který hrozí významné sankce. V případě fyzických osob může být uložena pokuta až do výše 100 000 Kč, zatímco právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám hrozí pokuta až do výše 2 000 000 Kč. Tyto sankce se vztahují na případy, kdy dojde k pokácení dřevin bez platného povolení orgánu ochrany přírody nebo v rozporu s ním.

Při stanovení výše pokuty se zohledňuje několik faktorů, především závažnost protiprávního jednání, míra zavinění a okolnosti, za kterých k pokácení došlo. Významnou roli hraje také společenská hodnota pokácených dřevin, která se vypočítává podle metodiky AOPK ČR. U vzrostlých a zdravých stromů může jejich společenská hodnota dosahovat i několika set tisíc korun za jediný strom.

Kromě finančních sankcí může být viník povinen provést náhradní výsadbu, a to často ve větším rozsahu, než byly původní dřeviny. Orgán ochrany přírody může nařídit výsadbu nových stromů včetně stanovení přesných podmínek, jako je druh dřeviny, velikost sazenic, termín výsadby a následná péče. Nedodržení těchto podmínek může vést k dalším sankcím.

V případě, že ke kácení došlo v souvislosti se stavební činností nebo podnikatelskou aktivitou, mohou následovat další postihy ze strany stavebního úřadu či jiných orgánů státní správy. Neoprávněné kácení může vést až k pozastavení stavebních prací nebo odebrání příslušných povolení.

Je důležité si uvědomit, že odpovědnost za neoprávněné kácení nese nejen přímý vykonavatel kácení, ale i ten, kdo kácení nařídil nebo ho schválil bez příslušného povolení. V případě právnických osob může být postižena jak firma samotná, tak i odpovědná fyzická osoba. Sankce mohou být uloženy i zpětně, když se na neoprávněné kácení přijde s odstupem času.

Zvláště přísně jsou posuzovány případy, kdy dojde k pokácení památných stromů nebo dřevin v zvláště chráněných územích. V těchto případech se kromě správního řízení může jednat i o trestný čin poškození a ohrožení životního prostředí, za který hrozí trest odnětí svobody až na tři roky.

Preventivním opatřením proti sankcím je vždy důsledné dodržování zákonného postupu při kácení dřevin. To znamená včasné podání žádosti o povolení ke kácení, doložení všech potřebných dokumentů a vyčkání na pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu ochrany přírody. V případě nejasností je vhodné konzultovat zamýšlené kácení s odborem životního prostředí příslušného úřadu ještě před podáním oficiální žádosti.

Ochranná doba pro kácení dřevin

Zákon o ochraně přírody a krajiny stanovuje jasná pravidla pro kácení dřevin, přičemž ochranná doba pro kácení je stanovena od 1. dubna do 31. října. Toto období je klíčové především proto, že se jedná o vegetační období, kdy stromy a keře poskytují útočiště pro hnízdící ptáky a další živočichy. V této době je kácení dřevin značně omezeno a povoluje se pouze ve výjimečných případech, kdy existují závažné důvody pro neodkladný zásah.

Pokud vlastník pozemku nebo jiná oprávněná osoba potřebuje provést kácení během ochranné doby, musí podat speciální žádost na příslušný orgán ochrany přírody, kterým je zpravidla obecní úřad. V žádosti je nutné důkladně zdůvodnit naléhavost kácení a prokázat, že zásah nelze odložit na období vegetačního klidu. Mezi takové důvody může patřit například bezprostřední ohrožení života či zdraví osob, hrozící škoda značného rozsahu na majetku nebo nutnost odstranění dřevin v havarijním stavu.

Ochranná doba pro kácení dřevin má zásadní význam pro zachování biodiverzity a ekologické stability v našem prostředí. Během vegetačního období jsou stromy v plné aktivitě, probíhá v nich intenzivní metabolismus a fotosyntéza. Kromě toho poskytují nenahraditelné služby ekosystému, jako je produkce kyslíku, stínění, zachycování prachu a regulace mikroklimatu v městském prostředí. Kácení v tomto období by mohlo významně narušit tyto přirozené procesy a negativně ovlivnit okolní prostředí.

Pro vlastníky nemovitostí a správce pozemků je důležité plánovat případné kácení s dostatečným předstihem tak, aby mohlo být provedeno mimo ochrannou dobu. Období vegetačního klidu, tedy od 1. listopadu do 31. března, je nejvhodnější dobou pro realizaci kácení. V této době jsou stromy v dormanci, jejich biologická aktivita je minimální a zásah způsobí nejmenší možné narušení okolního ekosystému.

Při posuzování žádostí o kácení v ochranné době orgány ochrany přírody důsledně zvažují všechny okolnosti a možné dopady na životní prostředí. Hodnotí se především zdravotní stav dřeviny, její umístění, význam pro okolní prostředí a možná rizika spojená s jejím ponecháním do období vegetačního klidu. V případě povolení kácení v ochranné době mohou být stanoveny dodatečné podmínky pro minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí, například požadavek na provedení náhradní výsadby v určitém rozsahu nebo specifické požadavky na způsob provedení kácení.

Je třeba zdůraznit, že ochranná doba pro kácení dřevin se nevztahuje na případy, kdy je nutné provést okamžitý zásah z důvodu odvrácení bezprostředního ohrožení. V takových situacích je možné provést kácení i bez předchozího povolení, ale je nezbytné tento zásah následně oznámit příslušnému orgánu ochrany přírody do 15 dnů od jeho provedení a doložit důvody, které k němu vedly.

Povolení pro stromy na vlastním pozemku

Pokud vlastníte pozemek se stromy, je důležité znát základní pravidla týkající se jejich kácení. Ne každý strom lze pokácet bez příslušného povolení, a to i když se nachází na vašem soukromém pozemku. Základním kritériem pro posouzení nutnosti povolení je obvod kmene stromu měřený ve výšce 130 centimetrů nad zemí. Pokud je obvod kmene větší než 80 centimetrů, je nutné získat povolení od příslušného orgánu ochrany přírody, kterým je zpravidla obecní úřad.

Proces získání povolení začíná podáním písemné žádosti, která musí obsahovat několik důležitých náležitostí. Mezi ně patří přesná identifikace žadatele, specifikace dřevin určených ke kácení včetně jejich umístění na pozemku, a především důvod kácení. Úřad při posuzování žádosti hodnotí funkční a estetický význam dřeviny, její zdravotní stav a vliv na okolní prostředí. V některých případech může být vyžadován i dendrologický posudek od odborníka.

Existují však výjimky, kdy povolení není potřeba. Jedná se například o stromy s obvodem kmene menším než 80 centimetrů ve výšce 130 centimetrů nad zemí, nebo o ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných jako zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří. Důležité je také vědět, že kácení lze provádět pouze v období vegetačního klidu, tedy zpravidla od začátku listopadu do konce března.

Při podávání žádosti je třeba počítat s tím, že úřad může stanovit náhradní výsadbu jako kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením stromu. Náhradní výsadba může být nařízena i na jiném než vlastním pozemku, pokud s tím vlastník dotčeného pozemku souhlasí. Úřad také může určit následnou péči o vysazené dřeviny na nezbytně nutnou dobu.

V případě havarijního stavu stromu, kdy bezprostředně hrozí škoda na majetku nebo ohrožení zdraví či života osob, lze strom pokácet i bez povolení. Je však nutné tuto skutečnost oznámit úřadu nejpozději do 15 dnů od provedení kácení a doložit důvody, které k tomuto kroku vedly. Doporučuje se situaci zdokumentovat fotografiemi nebo videozáznamem.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat stromům, které jsou součástí významného krajinného prvku nebo památkově chráněného území. V těchto případech může být proces získání povolení složitější a může vyžadovat stanoviska dalších dotčených orgánů. Také stromy, které jsou vyhlášeny jako památné, podléhají zvláštnímu režimu ochrany a jejich kácení je možné pouze ve výjimečných případech.

Nedodržení zákonných postupů při kácení stromů může vést k uložení vysokých pokut. Pro fyzické osoby může pokuta dosáhnout až několika desítek tisíc korun, pro právnické osoby mohou být sankce ještě výraznější. Proto je vždy lepší postupovat v souladu s předpisy a v případě nejasností se obrátit na příslušný úřad nebo odborníka v oblasti ochrany přírody.

Poplatky spojené s vyřízením žádosti

Za podání žádosti o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les se správní poplatek nevybírá. Toto osvobození od poplatků vychází ze zákona o správních poplatcích a vztahuje se na všechny fyzické i právnické osoby, které o povolení žádají. Je však důležité si uvědomit, že i když je samotné podání žádosti zdarma, mohou vzniknout další náklady související s přípravou potřebných dokumentů.

V některých případech může být vyžadován dendrologický posudek, který zpracovává odborník na dřeviny. Cena za vypracování takového posudku se obvykle pohybuje v rozmezí od 2000 do 8000 Kč, v závislosti na rozsahu posuzování a počtu hodnocených stromů. Tento posudek není povinnou součástí žádosti, ale orgán ochrany přírody jej může v odůvodněných případech vyžadovat, zejména pokud se jedná o významné nebo památné stromy.

Další náklady mohou vzniknout při pořizování fotodokumentace dřevin, která je doporučenou součástí žádosti. Zatímco běžné fotografie si může žadatel pořídit sám, v některých složitějších případech může být vhodné využít služeb profesionálního fotografa, což představuje dodatečný výdaj v řádu stokorun až tisícikorun.

V případě, že je třeba doložit vlastnické vztahy k pozemku, může být nutné získat výpis z katastru nemovitostí. Pokud si jej žadatel nevyřídí sám prostřednictvím dálkového přístupu, může jej získat na pracovišti Czech POINT, kde se platí správní poplatek ve výši 100 Kč za každou započatou stránku.

Je třeba počítat i s tím, že pokud je nutné získat souhlas spoluvlastníků pozemku, mohou vzniknout náklady spojené s ověřováním podpisů u notáře nebo na obecním úřadě. Poplatek za ověření jednoho podpisu činí zpravidla 30 Kč na obecním úřadě nebo 40 Kč u notáře.

V některých specifických případech, zejména u rozsáhlejších záměrů kácení, může být vyžadováno zpracování odborných studií nebo posouzení vlivu na životní prostředí. Tyto dokumenty zpracovávají autorizované osoby a jejich cena se může pohybovat v řádech desetitisíců korun.

Je důležité zmínit, že po vydání povolení ke kácení může být žadateli uložena náhradní výsadba. Náklady na pořízení a výsadbu nových stromů, včetně jejich následné péče, hradí žadatel. Tyto náklady se mohou významně lišit v závislosti na druhu, velikosti a počtu vysazovaných dřevin, běžně se však pohybují v rozmezí od několika tisíc do desetitisíců korun za jeden strom včetně následné péče.

Přestože tedy samotné podání žádosti není zpoplatněno, je vhodné předem počítat s možnými doprovodnými náklady a zahrnout je do celkového rozpočtu plánovaného kácení.