Vzpomínka na Karla Kryla: Zemřel přesně před 22 lety

Vzpomínka na Karla Kryla: Zemřel přesně před 22 lety

Bratříčku,  zavírej vrátka, Král a klaun, Morituri te salutant, Veličenstvo kat, U hrobu neznámého vojína, Anděl, to jsou jen namátkou tituly protest songů člověka s velkým Č, kytaristy, zpěváka, textaře, který byl svým pojetím protestu proti aroganci moci, proti právu přepadnout pod záminkou čehokoliv byť sebeušlechtilejšího někoho menšího z pozice silnějšího „bratra a ochránce hodnot“, symbolu protestu proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy v noci na 21. Srpen roku 1968, symbolu tolik milovaného a hraného i zpívaného nejen mládeží, kamaráda Karla KRYLA.

Nebylo táboráku, nebylo mejdanu, kde by se jeho písně nezpívaly při kytaře nebo nepouštěly jeho slavná LP z gramofonu či se nelinuly známé tóny jeho více než jen písní potajmu nahraných na magnetofonový pásek. Ano, byl svědomím národa, byl svědomím protestu proti aroganci velikého bratra z východu a jeho přisluhovačů zdejších. Nebylo možná ani teenagera zdejšího, který by neznal texty jeho písní.

Až nastal čas jeho zákazu protestovat svobodně proti čemukoliv, zákazu zpívat jeho písně jím samým i u táboráku nebo na mejdanu. Šířily se pokoutně po páskách do Sonet Duo, nebo kdo měl možnost do Grundiga a pak na kazetách do Panasonica kopie jeho dlouhohrajících desek. On sám, velký malý muž s kytarou a břitkým slovem, Karel Kryl, našel svůj moderní exil, svůj, a kdo to mohl tenkrát tušit, nový domov na dobu dočasnou, dvacet let dlouhou, v bavorské metropoli piva, fotbalu, olympiády letní a pro rudé bratry i centru štvavých a protisocialistických rádií, v Mnichově.

Hned jak listopad nastal, sedmnáctý roku 1989, a ustal politický monopol jedné partaje, co všem všechno diktoval, přijel z Mnichova sem, domů. Byl smutný z poznání nové „demokracie“, chtěl se vylitím svého nemocného srdce z tohoto poznání vyzpívat. A hořce poznal, že mu už sluchu i u těch, co u jeho Bratříčka falešně hraného na rozladěnou kytaru u táboráku, pomalu dospěli, se nedostává. A tak, v době oslavy svých abrahámovin, skonalo jeho dobré, veliké, byť nemocné, srdce před 21 lety v bavorské metropoli, co novém Brixenu.

Pohřben je tady, doma. A navždy, navždy zůstane v našich srdcích. A nikdy se neomrzí. Čest jeho nehynoucí památce.


O autorovi

Další články

Napište komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna *

Květen 2016
Po Út St Čt So Ne
« Dub    
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031  

Publikace jednotlivých redaktorů nemusí být vždy v souladu s názorem redakce.

Všechna práva vyhrazena ©Skutečnosti
IC: 01255355

Hledáme nové redaktory

Jestliže Vás baví psát články a zároveň disponujete znalostmi některého z našich segmentů, budeme rádi, když nás kontaktujete na adresu redakce@skutecnosti.cz
Možná hledáme právě Vás!

V případě zájmu o nabídku inzerce nás kontaktujte na totožný e-mail.

Top