Růst  úrokových  sazeb – GAME OVER nejen pro velké banky, ale také pro státy

Růst úrokových sazeb – GAME OVER nejen pro velké banky, ale také pro státy

Nedávno se mi do rukou dostal jeden časopis o investování, kde byla tam také anketa s „finančními odborníky“ z ČR, o tom kam investovat v nejbližší době. Po přečtení jejich tipů jsem jen politoval lidi, co mají své úspory v těchto institucích. Někteří z oslovených dokonce přiznávají, že dnešní akciová rallye je jen zásluhou tisknutí peněz centrálními bankami, hlavně FEDem. Přesto dále doporučují především další nákup akcií a dluhopisů. Hlavně mě však překvapuje, že drtivá většina oslovených analytiků slepě věří, že FED může ukončit program kvantitativního uvolňování (QE). Také pořád věří tomu, že přichází oživení, ikdyž čísla říkají něco jiného. Chtěl by snad někdo z Vás nakupovat blízko vrcholu bubliny?

Podívejme se tedy, jak je tomu doopravdy, bez růžových brýlí zbožných přání. Bohužel dělící čára mezi pesimismem a pravdou je dnes nejméně tak tenká, jako dělící čára mezi optimismem a lží aneb jak říká guvernér Světové banky Jean-Claude Juncker „Když jde do tuhého, musíme lhát.

Politici nám to říkají natvrdo, to my jen nevnímáme a pořád ještě věříme dezinformacím z médií . Věděli jste, že 90% médií v USA ovládá pouze 6 společností?

Víte co by znamenalo ukončení nebo omezení QE? Každému, kdo správně vnímá inverzní vztah mezi cenou a výnosem dluhopisů, to musí být zcela jasné. Přesně to, co jsme viděli při prvním oznámení omezení, jen v daleko větším měřítku: úroková sazba amerických dluhopisů se značně zvedla a akciové trhy náhle poklesly. Tušíte vůbec, co vše je navázáno na úrokovou sazbu amerických dluhopisů.

Vypadá to, že mnoho analytiků vůbec nepoužívá mozek a jen slepě omílá naučené poučky z ekonomických knih a totálně ignoruje aktuální vývoj. Jinak by nemohli zveřejnit např. následující perlu: Nicméně růst výnosů bezrizikových dluhopisů indikuje zlepšující se ekonomické prostředí. Ano, to by platilo v případě nízkého zadlužení státu. Ale v situaci, kdy celkový poměr dluhu k HDP ve většině zemí světa je neuvěřitelných 300% na 400% je tomu trochu jinak. Také si ještě myslíte, že státní dluhopisy jsou bezrizikovou investicí? Nakoupili byste si dnes řecké státní dluhopisy? Ještě před 5 lety, byly považovány za téměř bezrizikové!

celkový poměr dluhu k HDP statů G10 stav v roce 2011

Růst úrokových sazeb při aktuálním zadlužení znamená bankroty států. Protože to byly právě nízké úrokové sazby, které umožnily státům si velmi levně půjčovat na svůj chod. Již nyní jde v Japonsku na pokrytí dluhu více než 25% peněz vybraných na daních. Dluh téměř všech států je dnes mimo kontrolu. Víme také, že tento dluh nemůže být nikdy splacen. A to vůbec nemluvím o ekonomické nesmyslnosti financování států pomocí dluhopisů. Peníze určené k nákupu dluhopisů totiž vytěsňují možné investice do rozvoje soukromých firem a podniků. Čímž vlastně snižují budoucí růst ekonomiky státu.


Avšak růst úrokových sazeb má zásadní dopad také na velké banky, díky jejich velké expozici ve finančních derivátech. Předpokládá se, že až 70% finančních derivátů, jejichž hodnota se pohybuje někde mezi 700 až 1400 biliony dolarů, jsou tzv. swapy úrokových měr (Interest rate swaps – IRS).

Mnoho velkých firem se zajišťuje pomocí úrokových swapů proti růstu úrokových sazeb, neboť jejich chod je z větší části zajišťován pomocí dlouhodobých úvěrů. Růst úrokových měr by tedy mohl ohrozit jejich schopnost splácet tyto úvěry a úroky z nich plynoucí. Firma si tedy sjedná s protistranou (většinou bankou, někdy bývá banka jen prostředníkem) úrokový swap. Zjednodušeně řečeno, dokud je úroková sazba nižší než dohodnutá, platí firma poplatky (rozdíl mezi dohodnutými sazbami) protistraně (bance) a naopak při vyšší úrokové sazbě platí protistrana firmě.

Podobně většina lidí netuší, na jak velké peníze si velké banky přišli pomocí potlačování sazby LIBOR. Velké banky, které vydávají většinu finančních derivátů mají také značnou váhu při stanovování mezibankovní sazby LIBOR. Je tedy v zájmu těchto velkých bank udržovat nízké úrokové sazby, aby firmy platily jim a ne naopak. Největším manipulátorem úrokových sazeb je však sám FED. Co jiného, než manipulaci dlouhodobých úrokových sazeb, představuje jeho operace Twist?

Množství mainstreamových ekonomů a analytiků je zaslepeno vírou v oficiální data, přestože je naprosto jasné, že realita je jiná. USA jen změnou metodiky snížila míru inflace o téměř 8 %! Často si vůbec neuvědomují, jak velký dopad má neustálé reportování uměle nízké míry inflace. A nebo to není v jejich zájmu (čti v zájmu jejich chlebodárce). Míra inflace totiž ovlivňuje další důležité ekonomické veličiny např. míru růstu HDP.

Nejlépe bude, když si to ukážeme na příkladě: Předpokládejme, že nominální růst HDP je 5 % ročně. Kdyby nebylo inflace, rovnal by se nominální růst HDP růstu reálnému. V případě reálné inflace např. 3 %. Pak reálný růst HDP je jen 2 %. Zbylé 3 % pak znamenají pouze nárůst cen výrobků. Při reálné inflaci 5 %, by celý nominální růst HDP byl způsoben pouze zvýšením ceny výrobků a služeb, při jejich konstantním množství. Při reálné inflaci 7 %, by pak 5% nominální růst HDP znamenal reálný pokles produkovaných statků a služeb o 2 % = pokles reálného HDP.

A to je přesně to, co dnes vidíme téměř všude. Vy snad ještě věříte oficiálním údajům o inflaci? Opravdu si myslíte, že za poslední 4 roky stouply ceny energií, benzínu a potravin jen o 6 %? Na základě průzkumu mých kolegů odhaduji, že reálná inflace v ČR je minimálně o 5,5 % vyšší, než ta oficiálně udávaná. Inflaci si můžeme představit i jako zmenšování délky metru, kterým měříme ekonomické veličiny. Když máme kratší metr, je každému jasné, že bychom měli vždy naměřit více. Když však naměříme kratším metrem méně, tak už něco musí být pořádně špatně…

Většina velkých bank je napákovaných jako trabant se dvěma turbodmychadly. Finanční páka bank v rozvinutých zemích je stále ještě v astronomických 25 až 30 násobcích vlastního kapitálu banky. To znamená, že 3% až 4% ztráta vymaže kapitál celého bankovního systému. A při této míře páky jsou ztráty zaručeny. Některé z velkých bank jako třeba Deutsche Bank nebo RBS mají páku až 64 ku jedné. A finanční páka velkých bank v oblasti derivátů se pohybuje často i ve stonásobcích jejich vlastního kapitálu.

Reálně dnes velké banky vydělávají hlavně na podvodech. A když se to vezme do důsledků, tak celý dnešní finanční systém, založený na částečných rezervách, je jeden velký podvod. Když se na tuto praktiku podíváme z historického hlediska, jedná se o zlegalizované padělání peněz. Pak se nesmíme divit, že žijeme ve světě plného korupce a podvodů, když základem ekonomického systému je podvod. Dalším pilířem systému je složené úročení a prozkoumáme-li podrobně tento proces, máme matematický důkaz, že se systém musí změnit.

Bohužel se tyto informace v patřičném kontextu nikdy nedozvíte od mainstreamových ekonomů nebo analytiků bank. Naopak nezávislí ekonomové varují před přicházejícím kolapsem. Namátkou v ČR a SR např. Prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc, Prof. Ing. Milan Zelený, M.S., Ph.D, Prof. Ing. Peter Staňek, CSc

Aktuální dění také přesně odpovídá popisu ekonomického cyklu rakouské ekonomické školy. Podle této teorie mohou za střídání období růstu a poklesu ekonomiky centrální banky. Ty dnes určují úrokové sazby a drží je pod jejich přirozenou mírou. Dlouhodobě uměle nízké úrokové sazby znamenají, že peníze jsou poměrně levné, a vedou ekonomické subjekty k přesvědčení, že jejich projekty jsou ekonomicky rentabilní. A tak si vypůjčí na své investice. Když se však úrokové sazby zvednou, zjišťují některé investující firmy, že projekty na než si vypůjčily, jsou z dlouhodobého hlediska nerentabilní a měli by být ukončeny. Trh pak provede očistnou funkci tím, že některé firmy prostě zbankrotují.

V posledních letech však vidíme, že pochybné projekty jsou zachraňovány na úkor daňových poplatníků a tím brání očistě trhu a návratu k rovnováze. Navíc většina těchto špatných úvěrů je stále v systému, skryta právě ve finančních derivátech. Čím déle budou umělé nízké úrokové sazby udržovány, tím více bude přibývat nerentabilních projektů a tím větší propad nás čeká na cestě k obnově.

Nevím, jak dlouho vydrží triky centrálních bank o udržení uměle nízkých úrokových sazeb, tržní fundamenty jdou však proti. Proto jestli vám nedává smysl něco z toho, co se v globální ekonomice děje, zkuste se na to podívat z pohledu úrokových sazeb. Cílem je udržet nízké úrokové sazby. A banky a jimi ovládaní politici udělají téměř cokoliv, aby je nízké udržely. Potlačování cen zlata a stříbra patří mezi ty jemnější metody.

To, co se dnes děje, přesně vystihuje citát jednoho ze členů bankéřské rodiny Rothschildů z roku 1863:
„Menšina, která chápe jak systém funguje, bude mít buď značný zájem na svém zisku, nebo bude tak závislá na jeho laskavosti, že se nemusíme bát žádného odporu od této třídy. Většina, mentálně neschopná pochopit nesmírné výhody, které systém vlastníkům kapitálu přináší, ponese své břemeno bez stížností. Možná i bez podezření, že tento systém je nepřátelský vůči jejich zájmům“.

I jeden z poradců pana Kiyosakiho, Mike Maloney předkládá ve svém videu jasné argumenty založené na historické zkušenosti, proč nás čeká největší přesun bohatství v historii. Po shlédnutí jistě pochopíte, jak se na tento přesun správně připravit, aby se bohatství přesouvalo k Vám namísto od Vás.

Chcete-li se však stát opravdu bohatými, podívejte se na následující inspirativní video o rostlině, která bude znamenat převrat v podnikání 21. století.


Další články

6 x komentář

  1. Martin 01/09/2013 - 17:00 at 17:00

    Zajímavé, ale jak dokážete, že inflace je ve skutečnosti 5x větší?

    • Slavek 02/09/2013 - 10:55 at 10:55

      Staci si vest domaci ucetnictvi a pak si porovnejte o kolik se zdrazily veci ktere kazdy mesic kupuje a platite…

    • xmart 02/09/2013 - 15:57 at 15:57

      Přesně, jak píše Slavek. Další možností je třeba najít nějaké starší reklamní letáky, nejlépe z několika po sobě následujících let a porovnat růst cen.
      Ještě ve 20tých letech minulého století všichni ekonomové pod pojmem inflace mysleli nárůst objemu peněz v oběhu. Dnes se za inflaci považuje růst cenové hladiny. 
      Nové peníze v oběhu nezvýší cenu produktů ihned, nýbrž lidé postupně zjišťují, že peněz je více a to tlačí ceny produktů směrem vzhůru. Růst cen díky většímu množství peněz v ekonomice je velmi nerovnoměrný a projeví se nejdříve a nejvíce růstem cen komodit a výrobních prostředků. Nejpozději přichází růst cen do oblasti zboží každodenní spotřeby.

      Naopak peněžní zásoba rostla v minulých letech v ČR tempem 12 % ročně viz. obrázek. Proto se domnívám, že reálná inflace roste přibližně stejnýcm tempem, jen s jistým zpožděním. Podle empirických průzkumů pana Mitona Friedmana, je inflace zpožděna asi 18-24 měsíců za tiskem nových peněz. Dnes to může být i déle díky nízké rychlosti oběhu peněz.
       

Napište komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna *

Červenec 2016
Po Út St Čt So Ne
« Čer    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Publikace jednotlivých redaktorů nemusí být vždy v souladu s názorem redakce.

Všechna práva vyhrazena ©Skutečnosti
IC: 01255355

Hledáme nové redaktory

Jestliže Vás baví psát články a zároveň disponujete znalostmi některého z našich segmentů, budeme rádi, když nás kontaktujete na adresu redakce@skutecnosti.cz
Možná hledáme právě Vás!

V případě zájmu o nabídku inzerce nás kontaktujte na totožný e-mail.

Top