Půvabná  ustanovení  nového občanského zákoníku

Půvabná ustanovení nového občanského zákoníku

Zákoník

Průběžně se poukazuje na některé pojmy nového kodexu, jejichž jedinou vadou je, že daleko víc připomínají staročeštinu než angličtinu. Kdo by se zabýval obsahem, takové detaily přece nikoho nezajímají. Obal se prodává. Doporučuji podívat se na některá úvodní ustanovení. To jsou hlášky, které nemají chybu. Docela lákavá představa, pokud by byla skutečně aplikována v co nejširším rozsahu.

Donekonečna se opakuje pár slov, kteří běžně používali naši předkové: pacht, výprosa, přestavek výměnek atd. Ale vezměme to ze začátku. Hned v úvodu najdeme několik ustanovení odkazujících k těm nejlepším právním tradicím. Krásné, ušlechtilé čtení. A pak, že zákony jsou jen nudné paragrafy.

Začněme například tímto: Nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu. Doteď dobré, nikdo nesmí být poškozen, pokud se zrovna nenarodil jako nejbystřejší, ale pozor na pokračování: nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých. A jéje, panečku, všichni ti kutilové, kteří zastávali vysoké funkce. Jasně, podíl viny nesou i ti, kteří je tam instalovali, stejně však i ti, co byli instalováni a jejich neschopnost splácíme všichni z našich daní.

Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. A když se někdo hlásí do politiky? K jaké odbornosti se hlásí? Čí očekávání mají být splněna? Trochu schizofrenie. Na jedné straně od těch stávajících toho občané tolik neočekávají, volí proto jiné, nové, aby pak vesměs zjistili, že zvolení se chovají stejně jako předchozí. Zákon stanoví povinnost odstoupit z funkce těm, kteří na ni nemají. Myslíte, že se to někdy prosadí v praxi?

Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. No a pak se tady vyskytuje vrstva těch, co jsou přesvědčeni, že mají rozum nadprůměrného člověka, a co pak od nich očekávat. Přesně to, co by průměrného člověka nenapadlo.


Nikdo se nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu. A jéje. Takových tady běhá. Oblíbený koníček ohýbání paragrafů a dovozování závěrů proti jakékoliv logice. Ve stejném duchu kodex pokračuje: Výklad a použití právního předpisu nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Svatá pravda. Je to vzkaz právním puristům schopným předvést brutální výklad práva.

Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. Poměrně ušlechtilá idea opakovaně formulována v evropské kulturní tradici stejně jako v Deklaraci nezávislosti. Těžké to mají odchovanci ideologie, že stát se o občana postará lépe než on sám o sebe. Nedávno si jeden soudce povzdechl, že neví, jak definovat štěstí. No je to těžké, blbě se to váží a měří. Muška jenom zlatá, hochu.

Má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Nebyl zde autor textu příliš velkým optimistou? Kéž mu tak bylo. Ráj na zemi, kdyby tak opravdu všichni činili. Ale pěkně se to čte.



O autorovi

Další články

1 komentář

  1. stern 17/05/2014 - 16:08 at 16:08

    Jaké právo, taková společnost…. a věru navržený právní normy jsou na posrání :P

Napište komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna *

Top