Pozitivní přínos Konvičkových demonstrací

Pozitivní přínos Konvičkových demonstrací

Akce Martina Konvičky pomáhají lehce kultivovat české protimuslimské prostředí. Nepodezírám Martina Konvičku a jeho fanklub z tohoto úmyslu, ale tento pozitivní vedlejší efekt není ve výsledku úplně zanedbatelný.

Poslední happening nazvaný „S humorem do Mekky“, dokonce aktivoval úředníky k poměrně odvážnému konstatování, že se jedná o akci směřující k podněcování náboženské nenávisti a nesnášenlivosti. Žádné náboženství není nedotknutelné, je možné je kritizovat a dělat vtipy na jeho adresu. Civilizovaná společnost by měla být schopná rozpoznat onu hranu, kdy humor končí a jedná se o bohapusté zesměšňování a urážení. Co bylo vtipného na představení „S humorem do Mekky“ nejspíš tuší jen Martin Konvička sám.

Jednotlivá vystoupení organizovaná konvičkovci plní postupně podobnou úlohu jakou měla Cimrmanova metoda hledání slepých uliček, jejímž výsledkem bylo například zjištění, že vyfukováním tabákového kouře do vody zlato nevzniká. Konvičkovy performance zase ukazují, jaký druh akcí zaručeně nevede k pochopení, v čem spočívají základní problémy islámu.

Ti, kdo se vymezují proti islámu, ale současně si přejí uchovat přiměřeně soudnou tvář a racionální debatu, jsou díky těmto eskapádám nuceni hledat rozumnější argumentaci, zbavenou alespoň těch nejhorších výstřelků prezentovaných na Konvičkových vystoupeních. Jedná se o určitý typ diagnózy určující, od kdy se přesouváme ze světa běžné argumentace na téma islám do iracionálního prostředí ztělesňujícího dokonalou neznalost a ignoraci. Díky Konvičkovi spořádaný antimuslim ví, jakých podniků se nemá účastnit.



Zákazy nejsou nejlepší způsobem jak umravnit veřejná vystoupení, ale když někdo ztratí základní sebereflexi co je vtipné, možná i provokativní a namísto toho se sníží k primitivním projevům, donutí oficiální místa ke konání. Pravidlo stejné svobody pro všechny, by znamenalo, že i muslimové by se mohli dožadovat podobně idiotských vystoupení s urážením křesťanských symbolů. Pokud by tedy měli chuť se k něčemu takovému propůjčit.

Martin Konvička průběžně vymezuje hranice mezi běžnou debatou o rizicích islámu a prostorem, kde je přenechán klaunům. Funguje jako svého druhu kultivující prvek protimuslimské debaty. To, co je schopen vymyslet, do smysluplného rozhovoru nepatří. Prázdná gesta plná trapnosti. Nejposvátnější místo islámu jako toaleta, a to má jaký smysl? Stejně vtipné, jako když rozliji kbelík splašků a budu si myslet, že tím bojuji za větší čistotu místa.

Islám má v současnosti hodně vážných problémů, a řada vzdělaných muslimů si to velmi dobře uvědomuje. Klidně se na ně dá upozornit a dokonce použít nadsázku. Jen je zapotřebí volit inteligentnější formu a být vybaven jiným typem znalostí, než místní aktéři.




O autorovi

Další články

Napište komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna *

Top