Koho poškodí ruské sankce?

Koho poškodí ruské sankce?

rusko sankce

Ruská federace zakázala dovoz řady zemědělských produktů mimo jiné i od nás. Nepoškozuje tím také své občany?

Jakýkoli svobodně uzavřený obchod, nebo obecněji směna přináší vždy, jsou-li naplněna očekávání, užitek pro obě strany dohody. Ačkoli je sjednaná cena konkrétního zboží či služby stejná pro prodavače i jeho zákazníka, mají z obchodu užitek oba. Jinak by si zákazník toto zboží nekoupil a prodavač by se možná ani nikdy nespecializoval na obchodování, nebo by prodával jiné produkty, a nebo by prodával jen zboží, které sežene opravdu levně. Čím větší je rozsah svobodného obchodování a s tím související specializace, tím lépe pro společnost.

Sjednocení velkého množství obyvatel do poměrně ekonomicky svobodné Německé říše v roce 1871, postupně rozšířené ještě také o africké kolonie, bylo základem jejího nevídaného dlouhodobého ekonomického růstu. Svobodný obchod včetně rozvoje kapitálových trhů stojí také za celkovými úspěchy Spojených států. V dobách před prvními velkými zámořskými objevy byla po dlouhou dobu hlavním prostředkem světového ekonomického rozvoje Hedvábná stezka, díky níž obchodující společnosti navíc získávaly cizokrajné komodity. Míra růstu (tedy rychlost vzestupu) významně závisí v rozvojových státech na přírodních podmínkách, jako je množství zemědělské půdy či neblahý výskyt malárie. Obchod však ekonomicky rozvíjí každou společnost.

Ekonomické sankce jsou stejně jako cla či dovozní kvóty z ekonomického hlediska přinejmenším v krátkodobé perspektivě vždy škodlivé pro obě strany. Nejvíce jimi trpí jednak lidé, kteří v jejich důsledku přišli o práci, a jednak všichni chudší lidé, přímo a nejvíce pak chudší zákazníci kupující postiženou dovozovou produkci. Rozumné sankce bývají takové, které jsou uvalovány pouze na politiky (a další představitele státu), nebo na odvětví, které chceme postihnout (např. zbrojní embargo). Odhlížím od sporných snah vyvolat sankcemi odpor občanů postiženého státu proti vlastní, nedemokratické vládě.

Do značné míry zbytečné sankce uvalené Radou bezpečnosti OSN na Irák téměř po celá 90. léta způsobily podvýživu a smrt odhadem řádově statisíců zejména dětí a zařadily se tak mezi největší katastrofy způsobené lidmi v posledních desetiletích. Právě z obav před podobnými důsledky vetoval v roce 1986 tehdejší prezident Spojených států Ronald Reagan zákon uplatňující sankce vůči Republice Jižní Afrika, kde tehdy fungoval systém apartheidu (rasového rozdělení společnosti). Jeho veto však bylo americkými zákonodárci bohužel přehlasováno a sankce poškozovaly jihoafrické hospodářství. Sankce na ukončení apartheidu pravděpodobně neměly zásadní vliv, protože se netýkaly přímo rozhodujících představitelů státu.

Plošné sankce avizované nyní ruskou vládou budou mít přímý dopad jak na vývozce a jejich dodavatele v České republice a ve státech jejích spojenců, tak na ruské zákazníky. Čechy tak poškodí tyto sankce výběrově, Rusy bohužel dokonce plošně, zdražením některých potravin a možná také cenovými turbulencemi či neopodstatněnou vyšší inflací (znehodnocováním úspor). Stejně tak, když ruští zákonodárci zakázali od počátku roku 2013 občanům Spojených států adoptovat ruské děti (v reakci na výběrové, nikoli plošné, odůvodněné sankce uvalené americkými zákonodárci, zejména z Republikánské strany, na několik ruských představitelů), poškodili bezpochyby zejména právě ruské děti. Proti tomuto ruskému zákonu protestovali veřejně tisíce Rusů. Řada dalších Rusů si však dopady bohužel zjevně neuvědomuje.

Ekonomické sankce vždy, tedy i v tomto případě, nejvíce poškodí nejmenší vývozce a jejich nejmenší dodavatele, protože ti mívají z logiky věci nejnižší úspory nákladů vyplývající z rozsahu prováděné činnosti. Proti riziku sankcí se navíc nelze pomocí standardních produktů finančního trhu ani zajistit. Vzhledem k tomu, že nynější sankce postihují také Spolkovou republiku Německo a Slovensko, což jsou státy, na nichž jsou naši vývozci v souhrnu alespoň z krátkodobějšího pohledu opravdu životně závislí, pocítí sankce znatelně také čeští vývozci do těchto, ale i dalších států. Ekonomické sankce vždy nejvíce poškodí také nejchudší zákazníky, protože ti mívají z finančně dostupných dovážených potravin (či jiné produkce) požadované kvality z podstaty největší užitek. Bohatší Rusové se pouze vzdají části luxusních výrobků, aby si mohli nadále kupovat, nyní o trochu dražší, maso k obědu.

Česká vláda možná bude, jak se ozývá, donucena pomoci českým zemědělcům zvýšením pružnosti zaměstnávání. Říká se, že všechno zlé může být k něčemu dobré.

Zemědělství je ojedinělým typickým příkladem téměř dokonale soutěživého odvětví. Na takových trzích přináší rovnovážnou cenu, ke které každý takový trh dlouhodobě směřuje, „deus ex machina“ („bůh ze stroje“). Neboli žádný zemědělec či zemědělský podnik nemůže zásadně ovlivnit cenu svých produktů, chce-li dosahovat co nejvyšších zisků. Uvedeným „bohem ze stroje“ bývá nejčastěji počasí. Pokud je v některé sezóně příznivé počasí a je proto velká úroda, může to být pro zemědělce větší katastrofa než přírodní živly ničící úrodu, protože musí svou sklizeň prodávat levně.

V tomto případě je „bohem ze stroje“ ruská vláda. Jedinou, pro společnost neblahou možností, jak mohou zemědělci ovlivňovat cenu, je, že se dohodnou na společném postupu a hromadně začnou vylévat mléko do potoka nebo, slovy Jana Wericha a Jiřího Voskovce, „pálit laciný žito v peci, aby zdražil chleba“. Česká vláda i vlády Evropské unie však mohou takovým případným ztrátám zabránit rozumným navýšením potravinových zásob prostřednictvím Státní správy hmotných rezerv a potravinovou pomocí do těch chudých států, kde vzhledem k vysokým dopravním nákladům není výhodný „přeprodej“. V tomto případě však zasáhne „deus ex machina“ také v okolních státech, takže by případně dražší české potraviny byly jistě nahrazovány dováženými levnějšími potravinami srovnatelné kvality.

Vzájemný obchod však nikdy není pro společnost z ekonomického hlediska tak výhodný, je-li dotovaný, protože dotace nespravedlivě a nesmyslně ubírají zdroje jejich plátcům (tedy ve své podstatě daňovým poplatníkům, často včetně živořících živnostníků). Zemědělství je v Evropské unii dlouhodobě enormně podporováno na základě „Společné zemědělské politiky“. Jediným racionálním důvodem pro takový postup je posilování, či udržování potravinové bezpečnosti (tedy soběstačnosti) EU, popřípadě jejích jednotlivých členských států. Nemá však žádný smysl podporovat vývoz z České republiky, nebo alespoň z EU. Nynější ruské sankce proto vlastně v důsledku mírně uleví daňovým poplatníkům v EU. Česká republika by se navíc mohla stát v rostlinné výrobě snadno a robustně potravinově soběstačnou, kdyby čeští či evropští zákonodárci umožnili českým zemědělcům pěstování geneticky upravených plodin ve smyslu legislativy EU, aby tak mohli zemědělci pěstovat výnosnější a odolnější plodiny. Pěstování i dovoz geneticky upravených plodin jsou nyní v EU velmi administrativně náročné a proto zde nejsou takové plodiny téměř vůbec rozšířeny. Snad všechny ostatní české plodiny jsou také geneticky upravené, obvykle ale šlechtěním, které není legislativou EU nelogicky považováno za dědičnou úpravu. Kromě toho lze mimo jiné i kvůli potravinové bezpečnosti zvažovat rozumnější zacházení s půdou.

Plošné sankce jsou vždy chybou, a to pro obě strany. Výběrové sankce jsou z ekonomického hlediska také vždy chybou. Mnohdy jsou chybou dokonce nejen z úzce chápaného ekonomického hlediska. Ruská vláda dlouhodobě podporovala Českou republiku a její spojence v rámci války v Afghánistánu a mohla by být naším spojencem v případě potřeby také například v případě, že by hrozilo převzetí pákistánského jaderného arzenálu nebezpečnou organizací Taliban hlásící se k islámu, která v červnu 2014 opět po delší době provedla rozsáhlý útok na civilisty, tentokrát na mezinárodním letišti v pákistánském velkoměstě Karáčí. Česká republika a její spojenci na straně jedné ani Ruská federace na straně druhé by proto ve svém vlastním zájmu neměli sankce stupňovat až do roviny uzavření svého leteckého prostoru pro vojenskou leteckou dopravu, když už ruská vláda plánuje zákaz přeletů jejích protivníků pro dopravu civilní a ukrajinská vláda zvažuje dokonce ještě rozsáhlejší plošná reciproční opatření.


O autorovi

Další články

8 x komentář

  1. Martin 11/08/2014 - 08:29 at 08:29

    Je to bitva dvou velmocí a EU je rukojmí na straně Ameriky. Má přiloženou zbraň ke spánku a sama mačká spoušť!

  2. Karel Kahovec 12/08/2014 - 20:09 at 20:09

    Rusko zastavení dovozu potravin z EU nijak zvlášť nepocítí, už má sjednané dovozy z Brazílie a Egypta. Zato EU to pocítí zatraceně hodně, především Polsko – které je asi nejvíc protiruské, takže je to od Putina vcelku spravedlivé.

  3. Autsajdr 13/08/2014 - 20:19 at 20:19

    Že se nevykašlem na nacistickou Ukrajinu, stejně jako na teroristický Afganistán, podporující All Kajdu nebo Tibet, kde nikdo v životě nepracoval. Nadosrmti zadluženou nacistickou Ukrajinu budeme dlouhá léta živit a budou se tam cpát paníze z EU, z Afanistánu budeme vozit mrtvoly vojáků a snad ještě ten hašiš a o Tibetu už raději  nebudu mluvit. Poučit se nenecháme. Kde, proboha vzala All Kajdá peníze, když ne v drogách. Kde vzal fašismus své předchůdce. Na Ukrajině nebojuje ukrajinská armáda, ale „dobrovolníci“ z řad pravého bloku a jim podobní. Proč se střílí na obytné domy, školy a školky ? Jak to, že se tají pád malajsijského civilního letounu, když na „případu“ dělají „znalci“ států, kteří pomlouvají Rusko ? A nás zajímají jablka…
    Lidi, mějte rozum.
       

    • Roman 16/08/2014 - 02:05 at 02:05

      chlape, máš samé otázky a nic jsi nevysvětlil ani nenavrhl

  4. Roman 16/08/2014 - 02:01 at 02:01

    Osobně bych klidně obětoval východ Ukrajiny ve prospěch Ruska, ale jako odměnu by mohlo zastavit ISIL, ať to zase není na USA.

  5. Milan 12/01/2015 - 03:14 at 03:14

    Rusko nedisponuje penězi na dovozy potravin za Západu, a tak dělá z nouze ctnost.
    Pamatuji doby Sovětského svazu, kdo tam nebyl s cestovkou, ale sám od sebe, tak tam měl hlad. Zdá se, že ta doba se zase vrátí. Škoda, RF má na víc, než jen strádat pod diktátory.

Napište komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna *

Červenec 2016
Po Út St Čt So Ne
« Čer    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Publikace jednotlivých redaktorů nemusí být vždy v souladu s názorem redakce.

Všechna práva vyhrazena ©Skutečnosti
IC: 01255355

Hledáme nové redaktory

Jestliže Vás baví psát články a zároveň disponujete znalostmi některého z našich segmentů, budeme rádi, když nás kontaktujete na adresu redakce@skutecnosti.cz
Možná hledáme právě Vás!

V případě zájmu o nabídku inzerce nás kontaktujte na totožný e-mail.

Top