Fischer kontra Zeman

Prezidentská kampaň nabírá na obrátkách. Ačkoli se snaží všichni zúčastnění, od začátku je jasné, že do finále půjdou jen dva. Chtěl jsem volit Zemana, ale teď trochu tápu.

Národ ta Božská komedie zajímá natolik, že zapomínají na své každodenní starosti. Dante Alighieri by zaplesal. Každý touží přispět svým názorem, někdo si jen tak z principu zanadává. Každý může být prezidentem v zemi, které zahraničí stále častěji neřekne jinak, než Kocourkov.

Miláček médií Fischer, který z obrázků moudře kouká na babičky na poštách, gestikuluje, jako by ze spaní hnětl těsto, slibuje modré z nebe. Tváří se přitom klidně, moc toho nenamluví, takže vypadá i moudře. Vždycky jsem si myslel, že politik by měl mít charisma. Marně přemýšlím, kdo takový tu naposledy byl.

Jak Fischer se prezentuje jako vrcholový manažer, teprve pak jako člověk.  Nikomu nevadí, že se hlásí k židovskému původu. Pokud nenavrhne vypuštění červené barvy z naší vlajky, a nezačne prosazovat zájmy Izraele, ať se hlásí třeba k čertovi. Židy zajímá, jak na pozadí ovládat svět, a ne nějaký Kocourkov v srdci Evropy.

Fischer má možná pár dobrých úmyslů a pár dobrých vlastností, ale jako osobnost to projíždí na plné čáře. Možná právě proto se na fotkách objevuje v přítomnosti statných mladých mužů. Jako by chtěl říct: Jsem sice klidná síla, ale když se rozzlobím, začnu krčit nos a hrozivě mávat rukama. Jsem malá šedivá myška vládnoucí armádou tygrů.

Miloš Zeman na to jde od lesa. A to doslova. Od začátku se prezentuje jako člověk, teprve potom jako politik. Pokud by došlo k přímé konfrontaci obou kandidátů, dal by si Zeman Fischera k svačině. Nedá se mu upřít kouzlo, řečnický um, intelektuální zdatnost. Má zkrátka to, co Fischerovi chybí.

Zeman žádná gesta nepotřebuje. Ačkoli velice často ukazuje zdvižený prostředníček, dělá to nikoli rukou, ale slovy. A dělá to po čertech dobře. Objímá stromy, svou dceru Kateřinu, a na billboardech celou českou zem. Dokázali byste si představit vřelejší kampaň? Není studená jako Fischerova. Je lidská.

Pokud se Češi budou řídit rozumem, je takřka rozhodnuto. Pokud podlehnou diktátu médií, má Fischer stále šanci.

Otázkou zůstává, proč se všichni na prezidentskou funkci tak třesou. Budou-li zvoleni, stanou se figurkou v rukách Poslanecké sněmovny. Podívejme se na Václava Klause. Pronáší shůry svá moudra, ale pokud jde o nějaké ovlivňování politiky k lepšímu, zůstává jen poskokem poslanců.

Ano, prezident má právo udělovat amnestie. Kam to až může vést, nám ukázal Václav Havel. Nakonec, policie měla aspoň co dělat, než ten výkvět znovu pochytala do klícek. Solidní ukázka destabilizace z moci prezidenta.

Zeman se dobře poslouchá, je neúplatný a skromný. Klip, který mu natočil Renč, je po čertech dobrý.

Pak jsem se trochu začetl do jeho knih.

Chtěl jsem ho volit, ale začalo mi docházet, že to byl on, kdo vytáhl na světlo Boží Standu Grosse. Nechce se věřit, že by se ten železničář zvrhnul až v průběhu času. Navzdory tomu, že moc korumpuje.

Mám v živé paměti billboardy Svaté Trojice, zabodnuté do úrodné české hlíny: Buzková – Zeman – Gross.

Stejně jako Rabi Low stvořil golema, stvořil Zeman korunní princeznu a korunního prince, aby je pak ze všeho nejradši utopil ve Vltavě jako hliněné figurky.

Jako pokání pak Zeman napsal knihu „Jak jsem se mýlil v politice.“ Pokud to měl být odpustek, příliš to nezafungovalo. Přesto je to velmi dobré a poučné čtení.

Zeman se zdá být nejlepším řešením ze všech špatných. Víme, co od něho čekat, na rozdíl od těch dalších. Je schopný, trochu arogantní, nemá rád oponenty, je přiměřeně ješitný. Zkrátka politik.

Chtěl jsem ho volit, ale úplně dobrý pocit z toho nemám. Je tu nejasné napojení na ruský národní gigant Lukoil. Ale co, lidi u nich tankují, tak nebudou snad tak zlí. Až nás pod vedením starých struktur zase jednou pohltí, třeba nám za tu vstřícnost, že jsme volili Miloše, trochu povolí ohávku. A až jednou vymřou staré struktury, potichu po revoluci dosazené do státní správy, budeme mít konečně možnost se svobodně nadechnout.

Vládnout nám bude třeba Zdeněček, dnes ráno nalezený v brněnském babyboxu. Děti jsou to nejkrásnější, co v životě máme. Proto se snažme je vychovat tak, abychom se za ně nemuseli stydět. Z některých možná vyrostou opravdoví Politici. Neješitní, nepotetovaní, nešikmoocí, nespící, nepodlézající.

Hlavně když nebudou mluvit arabsky, ale řečí, které rozumíme všichni.

 

 


O autorovi

Další články

Napište komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna *

Top