Globální  bankovní  systém  aneb největší bankovní loupež všech dob!

Globální bankovní systém aneb největší bankovní loupež všech dob!

Dnes se budu snažit objasnit funkci a metody globálního bankovního systému, co provádí mocní finančního světa, jak to vypadá s jejich prací a životem. Je už na čase, aby někdo poukázal na ješitnost, intriky a hon za kariérou bankovních dealerů, kteří ztratili už dávno vztah k realitě. Když jsem se v sedmdesátých letech začínal problematikou poprvé zabývat – bylo to v době kdy stála „fine unce“ zlata pouhých a upocených 400 DM a já hlupák jsem nezačal kupovat – a když jsem se divil, proč je US dolar tak neuvěřitelně stabilní, i když tomu ekonomická situace USA neodpovídala, tak jsem ještě nevěděl, že to bude podstatně horší, než jsem předpokládal. Ale to nejhorší na tom je, že pokud se vůbec někdy světová ekonomika a hospodářství z této největší bankovní loupeže vzpamatuje, tak budou banky a bankéři pracovat stejným systémem dál, jako by se nic, ale vůbec nic nestalo.

 

Pohybuji se celý život přímo nebo nepřímo ve společnosti nadnárodních koncernů po celém světě, ale banky a jejich činnost mne do té doby zajímaly jenom okrajově a v mém ryze osobním zájmu, jak dosáhnout pro moje podnikání dispo-corrent v té výši, abych mohl pokrýt moji expanzivní činnost na mezinárodních trzích. Teprve později, při mé první návštěvě ekonomického fóra v Davosu v půli osmdesátých let, jsem se problémem začal zabývat, protože jsem se dozvěděl něco, co platilo pro zbytek světa jako přísně tajné. Jednalo se o skutečnost, že US dolar je uměle nadhodnocen a zadluženost USA nemá vůbec žádný vliv na důvěryhodnost této měny. Nikomu to v té době nevadilo, ani ratingovým agenturám, natož pak bankovnímu sektoru, či finančním investorům od těch slušných počínaje a finančními kobylkami konče. Finanční krize z roku 2008 není zdaleka ještě konec pyramidy, krizi jsme měli už v sedmdesátých letech se špičkou 1986 a bylo třeba něco udělat, aby se otevřely nové trhy. Tak jsme v Davosu vymysleli systém jak na to. Prostě bylo třeba reaktivovat aktivisty ze sedmdesátých let ve východní Evropě, jejich pomocníky – nejlépe uměleckou sebranku, které jsme prostřednictvím aktivistů slíbili slávu a dovolenou v Thajsku – a s jejich pomocí docílit pádu komunismu, který je před námi desetiletí varoval.

 

Analýza marketingových expertů vyhodnotila východní Evropu jako budoucí trhy, kam lze vyexportovat přeplněné sklady a staré opotřebované strojní vybavení. Ano, byli jsme v koncích a východní Evropa nás zachránila. A aby to fungovalo, tak měli aktivisté v jednotlivých státech slíbit lidu blahobyt, svobodu slova, podnikání, demokracii a možnost přezimování důchodců v teplých krajinách. A to se povedlo, i když se nic z těch slibů neuskutečnilo. A vítězem se staly banky a světový finanční sektor v čele s IWF, který ale dnes po mastných letech stojí před stejným problémem jako dříve  -pouze s tím rozdílem, že nové trhy, které by bylo možné otevřít, už neexistují a Mongolsko nás nezachrání. A aby se to povedlo, tak se angažovali pro tu špinavou práci jako lobbysté politici. Bush starší pro celou Evropu – ten cowboy na počátku vůbec nevěděl, o čem je řeč, Mitterrand a Genscher pro ČR, Vatikán pro Polsko, Rakousko a Německo pro Maďarsko a ostatní na Balkáně se svorně připojili, protože s těmi se původně vůbec nepočítalo; a povedlo se. Jenom s Tetcherovou v Anglii jsme měli problém, tak jsme ji vynechali a ke svolení spojení Německa později přinutili.

 

Nekonečné jsou aktuální kecy politiků přes reformy finančního sektoru, nové zákony, úřady, pravidla a pod. Potřebujeme to vůbec všechno, a proč to vůbec potřebujeme? Vlastně to vůbec nepotřebujeme, jenom je třeba jasného pohledu na věc a správné analýzy. Jak je vůbec možné, aby několik málo finančních akrobatů v USA a jejich ocásků v Evropě dokázalo prohnat komínem 1000 mld. dolarů – spíše 2000 mld. – aniž by nad komínem byl vidět jediný obláček kouře? Zajímavé je vlastně jenom to, že nebylo nic spáleno, pouze se přesunovalo, dlouhá léta, masivně a za bílého dne. Tuto skutečnost je třeba mít před očima – peníze se neztratí, ani se nezničí (pokud tedy nedojde ke galopující inflaci), ale pouze se přerozdělují. Má jeden méně tak má jiný více; tak jednoduché je to s penězi. To celé, s čím se poslední dobou setkáváme je vlastně gigantická, nestydatá, ale dobře orchestrovaná loupež několika málo bank a finančních kobylek na jmění milionů spořitelů a dnešních i budoucích důchodců.

 

Nářadí, které bylo použito, nebyl šperhák nebo autogen, ale finanční instrumenty jako Deriváty, Hedgefondy, Financial Engineerring,  CDO, RLN, Private Banking, bankovní poradenství, abych tedy uvedl alespoň některé. Jedná se o produkty, které jsou tak upravené, že jim nerozumí ani ten, co je vymyslel, natož pak ten, co je prodává, přičemž ten, co je kupuje, už vůbec neví, o co se vlastně jedná nebo o čem je vůbec řeč. A co stojí vlastně nového, inovativního za těmi všemi deriváty, zkratkami a odbornou bankovní čínštinou? Odpověď je jednoduchá, nic, vůbec nic a už vůbec nic nového nebo dokonce revolučního. Na začátku stojí vždy Ami bez prostředků nebo nezaměstnaný, třeba někde v Kalifornii, který se rozhodl žít na velké noze. Nesčetné banky a finanční instituce bojují o to, aby mu jeho sen splnily. Podmínka: Musí na sebe nechat převést nemovitost a tu nechat financovat jednou z těchto – nazývejme ji „bankrot bankou“. Dále musí slíbit, že částku někdy zaplatí včetně úroků, což nebude problém, protože jeho nemovitost stoupne na ceně a díky přidané hodnotě mu dům bude patřit. Velkolepý slib a proplach mozku ze strany banky; tak se vlastně nemůže nic stát.

 

Nyní však musí banka, aby slib splnila, peníze někde opatřit. V bankovním žargonu to nazýváme – refinancovat. A protože by na bázi takových špatných klientů nikde žádné peníze banka nedostala, tak to musí celé přebalit, respektive nechat to přebalit od přebalovacích expertů. Existuje zde ještě jeden důvod, proč tento nechutný snack přebalit do nového kartonu: Bonus pro managery, ale o tom později. Tyto úvěry už potom nejsou v novém balení jako páchnoucí úvěry identifikovatelné a mohou být naopak hladovým investorům nabídnuty jako /Finanční-Hightech-produkty/; čím smradivější, tím více Hightech.

 

Skutečnost, že tomu vysoce placení specialisté Ratingových agentur dají svolení, ohodnotí to vysokou známkou, v nás musí vzbuzovat dojem, že se zde nejedná o hloupost ani vychytralost, ale o něco minimálně podezřelého. Na konci jsme právě zjistili, že tisíce let stará a nejjednodušší transakce, tedy vydat úvěr proti úroku a pojistit se proti nesplácení, se zdegradovala v komplexní a naprosto neprůhledný trik nějakého kapsáře, který se v tom novém finančním engineeringu prodal za tisíce miliard dolarů.

 


Zajímavé je, že tentokrát fungoval ten nejhorší z nejhorších triků právě ten s nemovitostmi. Tato lež měla do té doby krátké nohy, jednoduše proto, že si každý finanční diletant dokázal spočítat, kolik stojí dřevěná bouda a kolik definitivně ne. Jak je ale možné, že na tuto primitivní lež naletěli miliony drobných střadatelů, ale i bankovních ředitelů, přednostů investičních fondů nebo komunálních institucí? Kdo chtěl ochránit svoje peníze před inflačním znehodnocením, ten byl bankou nenápadně veden směrem k finančním trhům. Vysvětlení je jednoduché, byl k tomu svoji domácí bankou donucen. Kdo si ukládal svoje těžce vydělané peníze jako jistotu na stáří, vzdělání svých dětí, pozdější nákup bytu nebo domku, ztrácel každým dnem peníze. Čím víc šetřil, tím víc ztrácel.

 

Úroky tím kompenzovaly inflaci, ale výnos ležel pravidelně pod hodnotou inflace obzvláště tehdy, když jste do nákupního vozíku v supermarketu uložili něco více, než vajíčka, levný salám a nudle. Vždy jste leželi pod výnosem z úroků a po odečtení daní byly ztráty znatelné. Kdo tedy chtěl propad hodnoty svých peněz chránit, byl svojí poradenskou bankou slušně, ale s určitostí odkloněn k atraktivním možnostem finančních trhů. Pohonnou silou tohoto masového hnutí, byly právě ty zmíněné nízké úrokové sazby US-dolaru, Eura, ale i švýcarského Franku. Toto bylo bankovním sektorem přes jedno desetiletí podporováno – kartelová dohoda – a používáno, aby masy spořitelů přešly na bankami doporučovaný systém. Bez těchto úrokových almužen by „bankrot banka“ svému gringovi nemohla jeho dřevěnou boudu roky bezúročně financovat a ještě by přišla de-facto o grátis zisk, protože pozdější investoři – třeba důchodový fond nebo komunální instituce – by investovali svoje peníze raději do státních dluhopisů, nebo atraktivních akciích. Tato gigantická bábovka by se sesypala rychleji, než by začala vůbec kynout.

 

Této tzv. „bankrot-bance“ – ale nazývejme ji už konečně moderně investiční bankou – nešlo vůbec o financování domů nebo investment, jak už z označení vyplývá, a už vůbec ne o ty chudé gringos bez prostředků. Jejich business bylo přebalování a dům toho gringa v USA, nebo amiga ve Španělsku fungoval jenom jako alibi. Vlastně to nemusel být ani dům, ale v nejhorším případě to mohla být i bouda pro psa.

 

U tohoto obchodu tekly proudem provize a později k tomu ještě bony. Z původně nezáživného a unavujícího „kšeftu“ se stala najednou výnosná záležitost. Do balíku se zabalilo papírově 100, kupec zaplatil 110, ale v balíku bylo reálně jenom 90. A to se lepí dohromady: Přebalovač Goldman Sachs vyplatil jenom v roce 2008 svým bankovním „kádrům“, kteří se ve věci přebalování tak dobře angažovali, jenom na bonusech přes 20 miliard dolarů a UBS přes 10 miliard.

 

Ex šéf FEDu Alan Greenspan jednou prohlásil“…bublinu poznáme teprve, když praskne…, ale s jeho výrokem si dovolím nesouhlasit. Bublinu poznám, pokud se dobře a intenzivně dívám. V posledních pěti letech odklonili přebalovači v USA při svých kriminálních aktivitách minimálně 1000 miliard dolarů. Bez přebalování by to byla jenom desetina. K tomu zavinili tito finanční inženýři několikanásobně víc kolaterálních škod na celém světě, čímž se dostáváme na odhadovanou částku cca 5000 miliard dolarů; přesně to nikdo neví a nikdy se to přesně nezjistí. Abych ale upřesnil: Minimální hodnota gringova domu reprezentuje tu nejmenší škodu. Dům byl prostě nadhodnocen, ale ještě je tu, gringo má tedy nejmenší škodu. Gringo byl bankrot už při koupi domu, nyní je ještě víc bankrot, zato ale zcela vystřízlivěl.

 

Největší škoda se ale nachází v tom gigantickém majetkovém přesunu od spořitelů k manažerům finančních institutů. Ironie, nebo chcete-li vtip je v tom, že tito gangsteři prováděli tyto transakce zcela bez rizika, za bílého dne a bez strachu z potrestání, celý svět se na ně díval a oslavoval je jako hvězdy tzv. „Nové ekonomie“.

 

Alan Greenspan byl šéfem FED – US Federal Reserve System – od srpna 1987 do ledna 2006 a byl ze všech stran chápán a chválen jako historicky inteligentní odborná síla, i když jistě vykazoval sem a tam chyby. Jeho historický výrok že se bublina zjistí, až když praskne je ale velice chudobný, zrovna tak jako jeho poslední omluvy. Pokud nebudeme akceptovat fámy, že se šéf FEDu 20 let mýlil, a že fungoval pro hospodářsko-finančně ekonomické segmenty jako trotl, tak v tom musí být něco zcela jiného a pro vysvětlení musí existovat jiné důvody. To jediné logické vysvětlení je skutečnost, že se zde jedná o gigantickou loupež, při které Greenspan buď tahal za nitky, nebo na to celé dozoroval. Pro mne je totiž absolutně nepochopitelné, že by někdo 10 let veřejně dával pozor – podle rady Vacátka držel „šmíru“ – podporoval to odbornými výroky, sledoval, jak mění miliardy v balících svého majitele a jak se řítí finanční hospodářství proti zdi; a to celé léta obhajoval.

 

Podle mých dlouholetých analýz se zde jedná o velký komplot, při kterém několik málo osob zneužilo svoji moc přes politiku, veřejné instituce a národní jmění zrovna tak jak toho nestydatě využili prezidenti bank. Jinak řečeno tito lidé nikdy neinvestovali do bank, které vedli, nikdy nenesli žádné riziko na způsobených škodách, a když transakce uskutečnili tak převedli peníze do svých kapes. Vlastně největší bankovní loupež světových dějin, ke které nemělo nikdy dojít a ani by nedošlo, kdyby nejdůležitější dozorce – šmíra – udržoval úrokovou sazbu FEDu tam, kam toho času vždy patřila. Tato dlouholetá loupež byla zamlžena tlustou stěnou BlaBlaBla jako přednost, důležitost, nutnost nízkých úroků pro hospodářství a tak pod. Ani jednou nebyl u tohoto podvodu a loupeže poptán ten, který to celé financoval, tedy malý gringo spořitel. Nikdo se ho nezeptal, zda souhlasí s úrokovou sazbou, kterou dostával. K tomu napomáhaly časté výroky – kecy – tzv. finančních „guru“, teoretiků a poradců vlád, které byly už tak omlácené, že se staly nejenom standardní výzbrojí ostatních ekonomů, profesorů na UNI, politiků, ale dokonce i uklízeček. A protože to celé nebyla pravda, tak se to musí do nekonečna a neustále opakovat.

 

Co se ale občanům a celým národům zatajuje, je skutečnost, že nízké úroky jsou výhodné výhradně pro burzu, ale už ne tak pro hospodářství, to dokáže dobře žít s dvojnásobkem nebo i třínásobkem úrokové sazby dneška. A tak to také po desetiletí praktikovalo. Začátkem osmdesátých let ležela úroková sazba FEDu na 20 procentech a reálná úroková sazba na deseti procentech. Sice jsme žili v mírné recesi, ale hospodářství nezaniklo, naopak vyšlo z každé periody posílené. V Brazílií, se už roky vyplácí na reálných úrocích 10 procent a vyžaduje 20 procent, přičemž hospodářství vzrůstá. Každý, kdo má co dělat v průmyslu s investicemi nebo o nich rozhoduje, ví, že úroková sazba je jenom jeden z rozhodujících faktorů, ale ne ten nejdůležitější. V případě Payback účtu, kde se nepřekračuje standardní doba pěti let, je prakticky zanedbatelné, zda je úroková sazba nasazena na 4 nebo 6 procent. Nechci zde rozebírat úrokové sazby do jednotlivých součástek, ale jasně a vehementně požaduji, aby se vrátily a začaly opět aplikovat po tisíciletí platné staré regule, a to, že věřitel dostane slušnou odměnu a dlužník zaplatí slušný úrok. Tento fundamentální zákon hospodářství byl po dobu minimálně deseti let s kriminální vehemencí porušen. A toto se dělo jenom za jediným účelem, uskutečnit ve světových dějinách největší přesun majetkových hodnot formou největší bankovní loupeže. Byl to komplot několika málo osob, kteří v té době seděli čirou náhodou ve velínech světových financí, přičemž se bezmezně obohatili na úkor zbytku lidstva, kde každý z nich se na bohatství těchto lupičů nějakým způsobem podílel; buď jako spořitel, daňový poplatník, akcionář, gringo nebo amigo.

 

V hypotečním sektoru uskutečnil tzv. „financial Engineering“ bankovních přebalovačů obrat ve výši 10 bilionů dolarů. Pokud odhadneme – a to prosím velice konzervativně – všechny ty druhy provizí (fees, kickbacks a bonusů), které se za tento obrat vyplatily jenom na 10 procent, tak se jedná o krádež 1000 miliard dolarů. Toto dává pojmu – loupežné přepadení banky – zcela jiný význam, a je třeba ho překvalifikovat. Proti tomu jsou historická loupežná tažení v dějinách lidstva bezvýznamné, prázdninové výlety. A ještě lépe pro ty marodující bandy bankéřů: Reparace, vyrovnání nebo vrácení lupu není a nebude na pořadu dne. Nedojde také k žádným mezinárodním soudním procesům a odsouzení bankovních admirálů a ani ti dole se nebudou muset vymlouvat, že dělali jenom to, co jim bylo nařízeno. Naopak ti okradení budou muset za potlesku většiny tzv. hospodářských analytiků a odborníků ty přesunuté miliardy uhradit, a k tomu ještě zaplatit ostatní kolaterální škody. S výjimkou několika málo blbců, kteří byli až příliš hladoví a zanechali za sebou juristicky hmatatelné stopy, se ostatní gauneři sluní na terasách jejich penthausů, plaví se na drahých jachtách a v privátních letadlech po celém světě hrajíce v luxusních resortech golf.

 

O takovém řemesle, může normální bankovní lupič jenom snít. Spletl se totiž v povolání: Udělal by lépe, kdyby předtím studoval bankovnictví.

 

A to, že nedávno EU schválila krácení provizí – bonusy – pro bankovní specialisty na evropském kontinentu, je pro ně nová výzva. Už dnes pracují na inovaci a zcela jistě vymyslí něco nového, aby nepřišli zkrátka. Toto rozhodnutí padlo v Bruselu v zájmu 300 milionů občanů EU. Je příliš mírné, neúčinné a bezvýznamné. Vlk se musí nažrat, ale koza musí zůstat bez pohromy. Politika je v rukách světového kapitálu jenom proto, že nedokázala po roce 1929 upravit pravidla do správných mantinelů. Teď už je pozdě.

 

© copyright by ing. Petr Ondráček pro Skutečnosti

Všechna práva vyhrazena


O autorovi

Další články

14 x komentář

  1. xmart 20/11/2013 - 04:38 at 04:38

    Děkuji panu inženýrovi za další velmi zajímavé souvislosti, hlavně ty ze starší minulosti. To podstatné o krizi v odlehčené formě, srozumitelné téměř každému, můžete shlédnout v následujícím videu.
     
    V 2008 jsme měli finanční krizi, hned na to v roce 2009 další podvod velkých bank – manipulace sazby Libor a podvody pokračují dále. Brzy můžeme čekat další a velmi pravděpodobně to bude v oblsti drahých kovů…
     
    Avšak Největší podvod v dějinách lidstva stále ještě probíhá a řídí to ty samé banky, které se podílely na vzniku finanční krize.
     

    • Jiri 28/04/2014 - 20:05 at 20:05

      Kdy jsi byl za poslední dva roky? Experti na investice do drahých kovů byli na každým rohu jak cena začala padat z 2000 dolů na 1200. To bylo období, kdy vám takovýhle inženýrci cpali do hlavy abyste všichni kupovali zlato. A proč? Protože oni potřebovali prodávat, a aby cena hned nekrachla, tak potřebovali vytvořit trh. Ten podvod už je za námy. 
      Právě články jako tento, jsou psaný příživníky kteří chtějí obrat obyčejné lidi o vše co mají. Přečti si článek, a víš že pravý opak je pravdou, že pokud ti cpou že na něco je nejlepší čas, tak už je pozdě. Pokud máš nakupovat, tak prodávej. Nenech se nachytat hlupákama jako tenhle směšnej inženýrek. 

  2. Grindy 19/01/2014 - 07:55 at 07:55

    Zajímavá a zároveň depresivní analýza. Škoda, že se nasaží jít dál a zamyslet se nad tím, jaké jsou další možné varianty vývoje do budoucna…

    • vvrs 19/01/2014 - 11:35 at 11:35

      Je to jednoduché, velké krize se řeší válkou.Časem se objeví noví Hitlerové , Leninové a další které dosadí banky.

  3. Bob 19/01/2014 - 17:11 at 17:11

    Za minulého režimu byla prakticky jedna Státní banka a myslím, že to stačilo

  4. Václav Výborný 30/01/2014 - 12:47 at 12:47

    Ano skutečně stačilo, ale je zde jedno ale: co dneska s těma lidma co jsou u koryt?
    Vyhodit? zavřít? sebrat jim majetky? a kdo tu bude dělat takovéto čistky?

  5. Jiri 28/04/2014 - 19:59 at 19:59

    Autor se považuje za největšího hrdinu který všemu rozumí a ví jak všechno je. Ale ve svým článku prokazuje, že absolutně nerozumí finančním nástrojům a nebo jak bankovnicví vůbec funguje. 
    Bohužel, největší podvod je takovýto a podobný články kde nějací postižení nám začnou vykládát jak svět funguje. Motivací pro to je spousta – ať už klasická česká závist, ale hlavně osobní prospěch nebo takzvaně velká huba a malý mozek.

    • Hugo 05/05/2014 - 22:08 at 22:08

      Větší debilitu jsem četl jenom na volny.cz Tam se pohybují tací hlupáci jako vy Jiri. Už chápu proč jsme tam kde jsme. 

    • Jana 10/06/2014 - 15:56 at 15:56

      Tento clanek je zdaleka nejblize pravde nez co jsem si za poslednich 10 let vsude mozne o krizich a rustech precetla a i osobne na podnikani pocitila. Myslim ze bysme meli cist vice knih, pokud mozno co nejmene cist „clanky“ a ja osobne doma zatrhla i televizi. Zacinam vse videt jinak, trochu jasneji a bohuzel i dost jinak nez me vnejsi okoli. Zaplatpanbuh s manzelem jsme v tomto za jedno a na dalsi vyvoj se pripravujeme a pripravuji na to i sve 3 male deti..

  6. xxx 30/04/2014 - 18:27 at 18:27

    Nevím jestli je to naschvál nebo účel. V článku se nachází podle mě spousta správných informací i když se jedná o domněnky. Nicméně podle mě je celý článek paranoidní blábol. Přestože má správné vstupy dospěl k podle mě k chybným závěrům.
    Pochybuji že zde ve střední Evropě je někdo kdo skutečně ví vo co go a co za tím všechno je.

    • Jana 10/06/2014 - 16:00 at 16:00

      Jiste mate pravdu :), avsak pokud se alespon ctenari poradne zamysli nad tim kam investovat (a zda vubec), byl by to dobry zacatek. Tristni je ze takto premysli malokdo, napriklad moje sestra, velmi chytra vedkyne i s manzelem (pro zmenu inzenyr odbornik), velmi sikovni lide, pracoviti, vydelavaji docela slusne a setri, naprosto bezhlave nakupuji dluhopisy apod, a nedaji si rict..

      • xmart 18/11/2014 - 22:39 at 22:39

        @jana,xxx: Bohužel i se správnými vstupy lze dospět k chybným závěrům.

        Avšak nákup dluhopisů tedy hlavně těch s státních, nedej Bože amerických nebo dokonce řeckých, je buď totální ignorace reality nebo syndrom vymytých mozků mediální propagandou. Při krátkodobém držení by mohlo jít také o spekulaci, která však většinou nedopadne dobře bez insider informací, kdy pozici včasně opustit.

  7. Evelyn 22/01/2015 - 13:20 at 13:20

    Ahoj, mé jméno je „Evelyn“ jen chtějí podělit o své zkušenosti se světem
    na to jak jsem dostal svou lásku zpět a uložené moje marriage.because opravdu miluju
    Frederick natolik, že ani nedokážu bez. Byla jsem vdaná za
    15 roků s Frederick a 2kids a jsme spolu šťastně žili až do věci
    začali dostávat ošklivé a měli jsme zápasy a argumenty téměř každý
    čas… to horší v bodě, který mu podal žádost o rozvod… Snažil jsem se
    moje nejlepší, aby ji změnil názor & zůstat se mnou, protože jsem ho milovala
    celým svým srdcem a nechtěla ho ztratit, ale vše jen
    nevyšlo… přestěhoval z domu a stále postupoval vpřed
    soubor pro rozvod… Jsem prosil a zkusil vše, ale stále nic.
    pracoval. Zlom nastal, když někdo to mě představil
    skvělé, skvělé kouzlo záklon, který nakonec mi pomohl… Mám
    nikdy nebyl fanouškem takovéhle věci, ale prostě se rozhodli zkusit
    neochotně způsobit byl jsem zoufalý a odešel s vybranou… On dělal
    zvláštní modlitby a použité kořeny a byliny… Do 7 dnů mi zavolal
    a omlouvám se za všechny emocionální trauma, on mě přestěhoval zpět stála
    k domu a budeme i nadále žít šťastně, děti jsou spokojený s
    nás. Uvedl jsem ho do mnoho párů s problémy napříč
    svět a oni měli dobré zprávy… Jen si myslel jsem podělit o mé
    zkušenosti, protože pevně věřím, že někdo tam venku je to… Jste
    můžete ho přes email: edionweletemple@gmail.com

Napište komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna *

Červenec 2016
Po Út St Čt So Ne
« Čer    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Publikace jednotlivých redaktorů nemusí být vždy v souladu s názorem redakce.

Všechna práva vyhrazena ©Skutečnosti
IC: 01255355

Hledáme nové redaktory

Jestliže Vás baví psát články a zároveň disponujete znalostmi některého z našich segmentů, budeme rádi, když nás kontaktujete na adresu redakce@skutecnosti.cz
Možná hledáme právě Vás!

V případě zájmu o nabídku inzerce nás kontaktujte na totožný e-mail.

Top