Super-rychlý  kolos: Čína

Super-rychlý kolos: Čína

Více než miliardová Čína je chlapec, co ze dne na den vyrostl v dospělého muže a teď čeká, jak tento skok zvládne a jestli vůbec. Zatím vše hovoří pro ni: HDP 5,88 bilionu USD, 130 miliardářů a 900 000 milionářů, země se účinně brání tunelování i tím, že velké finanční podvody jsou v Říši středu, s podstatou tisíciletého císařství, trestány smrtí nebo doživotím.

Kdyby premiér Nečas v demisi neučinil nic dobrého, tak odmítnutí „dalajlámismu“ byl jedinečný čin, kterým upevnil hospodářství Česka. Pochopil, že s Čínou nejsou žádné žerty, dokonce i dalajláma oznámil, že už nechce odtržení Tibetu od Číny, pouze jeho autonomii. Čína dnes prostě jasně vede, v ekonomice jakbysmet. Pochopilo to i Švýcarsko, co není členem EU. Dvoustrannou dohodu o volném obchodu v Pekingu koncem minulého týdne podepsali čínský ministr obchodu Kao Chu-čcheng a ministr Schneider-Ammann.

Pro švýcarské výrobky dovážené do Číny to znamená nižší celní tarify. Clo na dovoz do Číny světové jedničky – švýcarských hodinek – půjde dolů až o 60 procent. Stejně razantně se sníží i cla na farmaceutické výrobky, stroje a další produkty. Švýcarsko si zase sníží celní poplatky na textilie a obuv dováženou z Číny, která je třetím největším obchodním partnerem Švýcarska po EU a USA. Vzájemný obchod mezi oběma zeměmi dosáhl za loňský rok objemu 26,31 miliardy dolarů (532,7 miliardy Kč) a za první půlrok 2013 už to ale bylo přes 25 miliard USD (skoro 500 miliard Kč). Všem, kdo obchoduji s Čínou, se to vyplatí. Je to jako být pod křídly toho nejbohatšího výrobce čehokoli, zvláště když má na svém kontě největší stavby na světě.

V prosinci 2012 zahájila Říše středu provoz rekordně dlouhé trati pro vysokorychlostní vlaky; další světové prvenství. Současná „komunistická“ ČLR, navzdory lžím závistivců, dává soukromým firmám větší vliv na energetiku a další klíčová odvětví, v nichž se zatím angažovaly především státní podniky. Jedná se o největší podporu soukromého podnikání od roku 2001, kdy Čína vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO). Tento plán je spolufinancován investicí 125 miliard dolarů, aby se naplnila slova MMF, že ČLR převezme po USA titul největší ekonomiky světa. A jaký je obrázek průměrného čínského boháče tzv. střední třídy? Je mu 42 let a vlastní majetek za 60 milionů jüanů (173,5 milionu korun). V Číně žije zhruba přes milion lidí, kteří mají více než milion eur, aby mohli nakupovat firmy v evropských zemích, jejichž architektonické památky si pak stavějí v ČLR. Unijní exporty do Číny nyní odpovídají 78 miliardám eur a zvýšily se tedy od začátku milénia o více než 50 miliard. Importy z Číny ve stejném období vzrostly ze 75 na 248 miliard eur.

 

Investice Říše středu tak neznají mezí. Ve městě Tchien-tu-čcheng poblíž Šanghaje již vyrostla 108 metrů vysoká kopie Eiffelovy věže, ve městě Čcheng-tu vznikl rezidenční komplex pro 200 tisíc obyvatel, který je přesnou replikou britského Rochesteru (včetně královnin stráží nebo sochy Winstona Churchilla). Hned v několika čínských městech se nachází kopie Bílého domu. Letos se v jihočínském městě Po-luo zprovoznila funkční kopie rakouského městečka Hallstatt, a to včetně historické věže s hodinami a evropských dřevěných domečků. Ve městě Tchien-ťin vzniká přesná kopie Manhattanu, která bude stát na místě někdejší rybářské vesnice z patnáctého století. Její součástí bude vlastní kopie řeky Hudson a a přesné repliky Rockefellerova či Lincolnova centra.

Čína prostě závratně bohatne a to ještě před deseti roky byla ekonomika USA třikrát větší než ta čínská. Nyní je Čína největším věřitelem USA, EU a dalších desítek zemí světa, když vlastní jejich státní dluhopisy za tři biliony USD a poskytuje jim půjčky ze svých největších devizových zásob ve výši několika bilionů dolarů. Nejlepší železniční doprava, nejlepší ekonomika aneb Čína jede. Prostý občan USA si může jen postesknout, že nejbohatší americké firmy se z vývozců staly dovozci, výroba se z USA převedla do Číny, ovšem tam vyrobené zboží se vrací zpět jako Made in China do amerických obchodních řetězců. A Američané jsou bez práce, zatímco Čína je už na stupních vítězů v počtu bohatých jednotlivců vzhledem k celkové populaci.

Změnil se i vztah Číňanů vůči své zemi a houfně se vracejí ze světových China Town, které pozvolna vymírají. Stejně tak už neemigrují čínští milionáři, pochopili, že čínský boom není jen náhoda; všechna výroba světových firem se stěhuje právě do Říše středu za nejlevnější pracovní silou a zvyšujícími se příležitostmi. Čínští navrátilci ale chtějí být u toho, když se staví nejúžasnější stavby na planetě právě u nich doma, v Číně… Třeba i proto, že čínský železniční byznys představil rekordně dlouhou trať pro vysokorychlostní vlaky, která spojí hlavní město Peking s jihočínskou metropolí Kuang-čou (Kanton). Trať dlouhá 2298 kilometrů protíná tři časová pásma a vlaky na ní pojedou průměrnou rychlostí 300 kilometrů v hodině.

Jde o nejdelší a technicky nejvyspělejší vysokorychlostní trať na světě. Cestu z Pekingu do Kuang-čou trať zkrátí z 22 na osm hodin. Vysokorychlostní železnice s rozpočtem přes 300 miliard dolarů šokuje svět a konkuruje přepravním časům v letecké dopravě mezi městy, jako je Peking a Šanghaj. Vlaky, jejichž rychlost na nejrychlejších tratích dosahuje v průměru 350 kilometrů v hodině, rekord má bez pár kilometrů 500 km/hod. Čína už navrhuje letouny, které mají konkurovat výrobkům firmy Boeing, a jaderné reaktory soupeřící se společností Westinghouse Electric Co. Během necelých sedmi let vybudovala síť rychlovlaků větší než ty, které Japonsko nebo Německo stavěly několik desetiletí. Nyní je zhruba v polovině svého patnáctiletého plánu vybudovat celkem 16 tisíc kilometrů vysokorychlostních tratí spojujících 24 velkých měst v Číně, mezi nimiž je několik měst lidnatějších než Česko.

Boj s korupcí jeden ale na plné obrátky. Komunista nekomunista, padni, komu padni. Bývalý čínský ministr železnic Liou Č‘-ťün, duchovní otec vysokorychlostní železnice, byl za korupci a zneužívání moci odsouzen v Pekingu k podmíněnému trestu smrti. Podobný trest bývá v zemi podle agentury AFP zpravidla zmírněn na doživotní vězení. Jde o test odhodlanosti čínského prezidenta Si Ťin-pchinga zatočit se všudypřítomným úplatkářstvím. Liou Č‘-ťün ve funkci ministra podle obžaloby napomohl k výhodným postům či lukrativním zakázkám 11 lidem a na úplatcích inkasoval přes stovky milionů jüanů (cca osm bilonů korun). Čína má sice největší devízové zásoby na světě, ale je to prý nehoráznost, když si někdo bere tyto peníze jako v samoobsluze. Kdyby se tak trestalo v Česku, bylo by po problémech a všichni tuneláři by už dávno vyklidili pole, bez afér Casa, Promopro či Pandury a další. Možná by se měli zamyslet i šéfové firmy České dráhy.

„Musíme si uvědomit, že Čína je svojí tradicí i nadále císařstvím a mistrem obřích skoků – z chlapce se najednou stala dospělým člověkem, a ani ona sama neví, jak tyto nové parametry zvládne, co s touto novou silou?“ řekl mi v Pekingu velvyslanec ČR ing. Libor Sečka a dodal: „Je třeba Čínu vnímat jako příležitost, doslova jako nabíječku pro všechny kolem, tedy i pro Českou republiku. Proč toho nevyužít…? Mladí lidé v Číně dnes často nevědí, kde se ČR nachází. Znají Ameriku, Afriku, v Evropě Německo a Francii a to je asi tak všecko”.

Čínský vliv v Tibetu výrazně zesílil zvláště po roce 1959, kdy vznikly nepochybné pozitivní aspekty; zrušení feudalismu, který do té doby v Tibetu přežíval a udržoval mnoho lidí, zvláště na venkově, v područí, bídě a nevzdělanosti (některé dokonce v otroctví). Zrovnoprávnění žen, jež byly dříve nejutlačovanější skupinou Tibeťanů. Pozemková reforma dosavadního feudálního vlastnictví půdy, která byla dána k dispozici rolníkům k obdělávání. Zřízení veřejného školství, místo jednostranného a zaostalého klášterního školství. Klášterní školství zůstalo zachováno jen pro náboženské vzdělávání, především mnichy.

Čeští „bojovníci za svobodu Tibetu“ by chtěli vidět toto území Číny dál pouze v romantických rozvalinách, s negramotnými obyvateli, co by jedli v rozpadajících se chýších jen „campu“. Co je to “campa”? Jde o mouku z praženého vysokohorského ječmene, smíchaná s vodou a čajem s máslem, samozřejmě ječím máslem. Tibeťané suší ječí a skopové maso. Pijí pivo “čang” ze Lhasy… Na lidové slavnosti se chodí v dlouhém zaprášeném plášti s malou dýkou houpající se u opasku, nebo když se jde do kláštera obětovat Buddhovi mléko a ječmen. Čupa je z ovčí kůže dlouhý, po kolena sahající kabát se širokými rukávy, delšími než ruka. Kolem pasu je stažena kusem látky, omotaným několikrát. Kabát je tak velký, takže jeho horní část slouží i jako baťoh.

K oživení Tibetu a jeho civilizačnímu procesu přispěla i nejunikátnější železniční stavba na světě. Železnice na náhorní plošině, která je nejdelší a má největší nadmořskou výšku na světě, začíná v městě Xi Ning v čínské provincii Qing Hai a končí ve Lhase. Je celkem 1956 kilometrů dlouhá, její průměrná nadmořská výška po celé trati je přes 4000 metrů, nejvyšší úsek je 5072 m nad mořem a nazývá se „železnice nejbližší nebi”. Prochází 550 kilometry tundry a třemi tunely. Ten v horách Feng Huo Shan (Hory větru a ohně) leží na místě, kde je nadmořská výška 4905 m. Měří 1338 metrů a nachází se v oblasti věčně zmrzlé tundry na náhorní plošině jako nejvýše existující tunel na světě. Tunel v pohoří Kun Lun se prochází provincií Qing-hai. Jeho nadmořská výška činí přes 4600 m a délka 1686 m. V této zóně se často objevují stěhující se tibetské antilopy, tibetští divocí osli a další vzácná zvířata náhorní plošiny, proto prostory mezi mostními pilíři mohou fungovat jako přechody pro stěhující se zvířata.

 

Velká čínská zeď

Foto: Břetislav Olšer
Velká čínská zeď

Čína je prostě zemí, která má v podstatě všeho nejvíc. Hlavně unikátních staveb. Patří mezi ně i Vodní elektrárna Tři soutěsky, největší (nejen vodní) elektrárna světa. Stavba začala v prosinci 1994. O tři roky později byly uzavřeny obchodní kontrakty na výstavbu přehrady a v listopadu 1997 začalo přehrazování toku řeky. V červnu 2003 se začala napouštět přehrada a první generátory začaly vyrábět elektřinu. V Číně se nachází skoro polovina ze 45.000 velkých světových přehrad. Přehrada Tři soutěsky stála 21,7 miliardy dolarů (kolem 480 miliard Kč). Její celková výrobní produkce bude 85 miliard kWh elektřiny ročně, což je padesátkrát více než výkon Orlíku a šestkrát více než výkon Temelínu. Nová vodní elektrárna by měla ulevit životnímu prostředí, zajistit práci pro tisíce lidí v poměrně chudé oblasti, usnadnit zavlažování a skoncovat s katastrofálními záplavami. Kritici ale připomínají, že za oběť čisté energii z obnovitelného zdroje padla celá města a početné archeologické památky. ČLR je však nejlidnatější zemí světa a počet velkoměst má bezkonkurenční.

Čína vládne světu. Má stovky unikátních staveb, vzpomenu jen ty nej nej. Střední třída Číňanů výrazně zbohatla už po Olympijských hrách, jejichž zásluhou vzniklo největší letiště na světě i stadiony. Po téměř sto letech vyroste mezi Atlantikem a Pacifikem nová spojnice. Panamskému průplavu bude již za několik let konkurovat nový lodní koridor, který povede přes území Nikaraguy. Průplav mezi Tichým a Atlantickým oceánem, jehož výstavba vyjde na 40 miliard dolarů (v přepočtu asi 785 miliard korun), postaví čínská firma, sídlící v Hongkongu. Nikaraguyská vláda čínské společnosti udělí koncesi na stoletý pronájem kanálu. Podle návrhu předloženého nikaraguyským zákonodárcům má být nový průplav 22 metrů hluboký a 286 kilometrů dlouhý. Co do velikosti tak tato megalomanská stavba předčí jak Panamský, tak Suezský průplav.http://www.guardian.co.uk/world/2013/jun/06/nicaragua-china-panama-canal

Peking a Šanghaj jsou dvě čínská města, každé z nich skoro lidnatějších než dvě celá Česka, Wuhan, Šen-čen, Hongkong a Tianjin mají každé počet obyvatel téměř jako ČR a dalších 50 měst má více než dva miliony občanů, tedy padesát metropolí větších než Praha. K tomu nejvíce všeho možného na světě, včetně 221 milion internetových připojení. Oficiální statistické údaje mezi tím vyčíslily hodnotu čínského hrubého domácího produktu na 5,88 bilionu dolarů. V Číně dnes žije asi sto třicet miliardářů a přes 900 tisíc milionářů. Číňané se realizují i ve skupování budov na newyorské Wall Street. Spojené státy přitom dlouhodobě z Číny dovážejí víc zboží, než ho do Číny vyvážejí. V roce 2003 mělo zdravotní pojištění zhruba třetina obyvatel (venkov 21%, město 55%), v roce 2011 to bylo již 95.7 procent (venkov 97.4%, město 90.9%). To znamená, že nyní je více než 1.28 mld. Číňanů kryto zdravotním pojištěním.

 

Oblast Sung-ťiang blízko čínské Šanghaje si na nedostatečný zájem turistů rozhodně stěžovat nemůže. Nádherná přírodní scenérie zatopeného lomu jich láká každoročně tisíce. A právě v tomto prostředí začal vznikat luxusní hotelový komplex, který se svému okolí snaží co nejvíce přizpůsobit. Čtyřsetlůžkový hotel vypadá jako přilepený ke stometrové skalní stěně a bude vybaven restauracemi, kavárnami, konferenčními prostorami pro tisíc lidí nebo například středisky pro vodní a extrémní sporty. Pod vodou se bude nacházet i část vlastního luxusního pětihvězdičkového hotelu. Do přirozeně osvětleného vnitřního atria je zakomponovaná stávající skalní stěna se svými vodopády a bujnou vegetací.

 

Číňané staví i mrakodrap, jenž by měl být vysoký 838 metrů. Dělníci ho složí z prefabrikovaných dílů jako stavebnici. Stavět se začne v listopadu, hotovo má být do pěti měsíců. Budova ponese název Sky City, tedy Nebeské město. To vše za zhruba sedminásobně nižších nákladů na čtvereční metr než v případě stavby mrakodrapu Burdž Chalífa ve Spojených arabských emirátech. Tomu také Sky City vyrve titul nejvyšší stavby na zeměkouli, když s 838 metry bude o deset metrů blíže nebesům.

 

Čína také slavnostně otevřela nejdelší most nad mořem na světě. Kolos dlouhý 36 kilometrů nad zálivem Chang-čou spojuje přístavy Šanghaj a Ning-po. Jeho stavba trvala čtyři a půl roku a stála v přepočtu přes 27 miliard. Šestiproudá dálnice, která po mostě vede, zkrátí vzdálenost mezi oběma strategickými přístavy v ekonomicky sílící deltě řeky Jang-c‘-ťiang o 120 kilometrů. V budoucnu by ji tak mělo být možné urazit za 2,5 hodiny namísto současných čtyř. Je konstruován na rychlost 100 kilometrů za hodinu a jeho životnost má být přes sto let; most je jen o 2,4 kilometru kratší než vůbec nejdelší most na světě. Vůbec poprvé se na financování takto obřího veřejného projektu v Číně podílel také soukromý sektor, a to z 30 procent.

 

V čínském městě Čcheng-tu vyrůstá největší samostatně stojící budova na světě. Prvenství získala díky své podlahové ploše o velikosti 1,7 milionu metrů čtverečních. Globální centrum nového století (New Century Global Centre) je tak velké, že by se do něj vešla slavná Opera v Sydney dvacetkrát a Pentagon třikrát. Gigantický komplex New Century Global Centre má podle architektů připomínat mořské vlny. Budova globálního centra je vysoká sto metrů, dlouhá 500 metrů a široká 400 metrů. Město Čcheng-tu zpravidla halí neprostupná vrstva smogu, návštěvníci se toho ale nemusejí obávat. Vypůjčili si japonskou techniku a budou tak mít umělé slunce, které bude svítit 24 hodin denně a bude poskytovat příjemnou teplotu. Přestože čtrnáctimilionové město Čcheng-tu leží tak daleko od pobřeží, je dominantním tématem stavby, navržené čínskými architekty, moře.

Inu, Ostrava ani letos vlajku Tibetu nevyvěsí, protože zastupitelé města k žádosti nezaujali žádné stanovisko, mezi kritiky bylo jako obvykle zejména nic neznamenající seskupení exhibicionistů a populistů Ostravak. Primátor Kajnar ale řekl, že je to on, kdo nese odpovědnost za osudy ostravských obyvatel.

 


O autorovi

Další články

1 komentář

  1. robe 09/03/2014 - 08:36 at 08:36

    Čína ale nebude chcieť byť najlacnejšou pracovnou silou donekonečna, aj tie milióny ľudí pracujúcich na 900.000 milionárov chcú sa mať dobre … navyše, kopírovať sa tiež nebude dať donekonča, takže si začne robiť vývoj a to už mobily budú cenovo zrovnateľné s tými s kórei, a tak by sa dalo pokračovať. 
    Ale inak výborný článok, občas mám pocit, že Čína asi chce minúť tie „prázdne doláre“ čo si vytlačila Amerika, a ide jej to dobre. :-)
    S tou korupciou kvitujem: aj v Európe by mal byť trest smrti za miliardové rozkrádačky, hlavne, že nám tu fungujú rôzne amnesty international a iné „neziskové sračky“ čo aj tak nič nespravia …
    proste, ako bolo v článku povedané, Čína jede ….

Napište komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna *

Top