Chcete být miliardářem?

Chcete být miliardářem?

Poradím vám, jak na to. Ne, nedělám si legraci. Jen čtěte dál. Nejprve mi však dovolte, abych znovu položil řečnickou otázku: Chcete být opravdu miliardářem?

Asi jen blázen odpoví, že ne. Všeobecně panuje představa, že miliardář nic neřeší, koupí si cokoliv, žije v luxusu, a zákony se ho tak nějak nedotýkají.
Ano, je to pravda.
Ale daň za to je překvapivě vysoká. Dokonce se nebojím říct, že mnozí z miliardářů by s vámi měnili. Chodit každý den do práce, žít od výplaty k výplatě, a jinak nic neřešit. Skutečně by to udělali moc rádi, jenže nemohou. Vyskočili by z vlaku jedoucího 300km/hod, a přitom s sebou strhli nepředstavitelný dav nevinných lidí.

Mnozí miliardáři přispívají na charitu. Statistiky ukazují, že jen 5% z nich to dělá kvůli špatnému svědomí. Ostatní přispívají dobrovolně a rádi. Nakonec, mají s těmi penězi topit?

Nejznámějším českým miliardářem je Petr Kellner. Kromě toho, že jednou tu Českou pojišťovnu má, a podruhé nemá, se o něm moc neví. Klidně by to mohl být takový český Bin Ládin, kterého také nikdy nikdo doopravdy neviděl.
Jeho tvář se usmívá z nějakého periodika minimálně jednou týdně. Bystrý pozorovatel si všimne, že je to stále jedna a ta samá fotka, už několik let. Petr se tam usmívá jako Mona Lisa, takže na jednu stranu dává najevo, že je happy, a na druhou se snaží tím úsměvem nikoho nenaštvat.
Ptáte se proč?
Může si přece dovolit, každý týden poslat jinou fotku, a parazitovat na bulváru ve stylu Ivety Bartošové. Jenže ho popularita neživí. Jeho spíš zabíjí. Nebo snad víte, kam chodí na oběd, kde doopravdy bydlí, nebo kam chodí jeho děti do školy. A co teprve, když sbalí bágl, a chce o víkendu s rodinou do přírody?
Ano, správná odpověď zní, že nevíte. Nesmíte to vědět. Vždycky by se našel nějaký pošuk, který by chtěl Petru Kellnerovi nabídnout ochranu, aby se náhodou jeho ženě a dětem něco nestalo. Třeba, aby je nezabil granát, což je v Čechách celkem běžná věc.

Chcete slyšet pohádku, jak chudý prodavač kopírek k první miliardě přišel?

Tak za prvé: miliardář nesmí být blbý. Pokud máte pocit, že touhle nemocí trpíte, radši dál nečtěte. Byla by to pro nás oba ztráta času. Ono nestačí jen znát ty správné lidi, a informace použít ve správnou dobu. Třeba v letech, kdy ve státě panuje privatizační chaos, a ani stát pořádně neví, jestli tu firmu prodal, nebo mu ji někdo ukradl. Je třeba si najmout tým všeho schopných lidí. Nečekejte žádné vypatlané zabijáky, ale mazané absolventy právních fakult. Žádná Plzeň.
To se pak dějí věci.
Celé týmy se nezabývají ničím jiným, než vymýšlením kliček a smyček, které se pak nahazují na český právní řád. To by v tom byl čert, aby takový tým neočůral naše rakousko-uherské zákony. Jakmile je na kajmanském účtu první miliarda, věci se dávají do pohybu tak nějak samy. Stejně, jako se to stává těm nejlepším žonglérům, když míčky, které vyhodili do vzduchu, začínají žít vlastním životem.
Jak praví klasik: Peníze dělají peníze.

Pokud jste dočetli až sem, nejspíš si říkáte: Kde má být jako ten návod?

Dobrá, vidím, že vás rohlíkem neopiju. Pojďme tedy na návštěvu k dalšímu milliardáři. Na zvonku má napsáno: Karel Janeček. Tenhle příjemný chlapík je pravým opakem Petra Kellnera. Společné mají jen nehorázné peníze. Karlovy fotky jsou v médiích každý týden aktuální, a dlužno říct, že tenhle devětatřicetiletý chlapík působí velice sympaticky. Média si ho hýčkají, jednak proto, že nevědí, kdy je koupí a zavře, ale hlavně proto, že se Karel snaží pro svoji vlast něco dobrého dělat.

Karel Janeček je matematik. Ti zběhlejší vědí, že matematici jsou suchopární roztržití dědkové, kteří čmárají nesmyslné vzorce a řady číslic snad i na toaletní papír. Možná takoví jsou, ale nesmíte věřit všem filmům ve stylu Marečku, podejte mi pero. Tenhle miliardář napsal, aspoň tak zní legenda, počítačový program, který nahradí celé týmy ostřílených, ale lidsky omylných burzovních makléřů. Program, do kterého nasype informace o obchodovatelných firmách, včetně zcela nepodstatných detailů, a on mu vyhodí pár horkých tipů. Těm, kdo to nechápou, doporučuju shlédnout film „Všemocný.“

Pokud je program dobře napsán a odladěn, nedělá chyby. Není to žádný podělaný Registr vozidel. Je to jemná hodinářská práce.  A tak Karel Janeček nedluží, jako většina podnikatelů v ČR, bance peníze, ale naopak. Brzy bude možná takovou banku vlastnit.
Pořád to nechápete? Jestli ne, pak si klidně věřte, že má Karel Janeček někde bohatého senilního strýčka, jako šikula Standa Gross. Ten by ostatně nikdy neřekl to, co Janeček: „Cítím se být velmi bohatý. Moje největší bohatství jsou mé znalosti a schopnosti.“ No řekněte, nedali byste mu pusu?

Tak, a jsme u slibovaného návodu, který začneme Janečkovým citátem:

„Je potřeba, aby co nejvíc z nás v sobě nalezlo zodpovědnost, zkusilo snížit apatii a stalo se aktivnějšími. Správný postup však není revoluce. Stále je možné a půjde dosáhnout pozitivních změn bez násilí a agrese. Jakákoliv agrese je až poslední krok, kdy už situace je katastrofální.“

Takže za prvé, musíte se přestat nechat vodit za ručičku. Nechápete? Tak tedy, zbavit se všech závislostí, na čemkoliv co k vám přitéká, nebo na co si myslíte, že máte nárok. Nejen fakticky, ale hlavně ve vaší hlavě.

Za druhé: Zapomeňte na slůvko „nejde.“ Tohle univerzální zaklínadlo opakuje jako mantru 99,9% českých občanů, aby tím zakryli vlastní neschopnost a lenost.

Za třetí: Začněte samostatně myslet, vyvíjejte činnost jakýmkoli směrem, a neohlížejte se, co na to řeknou ostatní. Ti ostatní jsou jen brzdy, které vás jako Hádovi sluhové budou stahovat zpátky do řeky plné mrtvol. Jděte si za tím, co jste si zvolili. Nezáleží, jestli to bude pro společnost špatné, nebo dobré. Můžete být například úspěšným mafiánem, aniž by si toho někdo všiml.

Za čtvrté: Využijte toho, že většina občanů ještě třiadvacet let po pádu komunismu, myslí jako ovce. Jsou zvyklí natahovat ruce a čekat, že se o ně někdo postará. Klidně jim tu ruku podejte, když vám to něco hodí. Oškubejte je, a pak klidně zahoďte. Řešení problémů cizích lidí miliardář ve své náplni nemá. Nakonec, když budete chtít, můžete později přispět těm pomláceným zmateným chudákům na charitu.

Za páté: Iniciativu po vás nikdo vyžadovat nebude. Musíte se k ní sami dokopat. Neřešte politiku, neřešte politiky. Ti vám mohou pomoci pouze v případě, že vám udělají službičku. Jinak je zcela vykopněte z mysli. Existuje pár oblastí, ve kterých se ještě dnes dá pohádkově zbohatnout.

Pokud tedy chcete, aby vás denně otravovaly davy prosebníků, pokud se chcete bát poslat děti samotné do školy, zkousnete vyhrožování vám i vaší ženě, dokážete se pohybovat po světě jako stín, pak směle do toho! I vy se můžete stát miliardářem.

Chápu, zdá se vám to celé složité? Ano, vím, že vy takové štěstí nemáte. Úplně rozumím vašemu pevnému rozhodnutí setrvat v Kolbence do konce života. Nemusíte u toho myslet, a můžete si aspoň zanadávat. Nakonec, vždyť ani nevíte, co byste s těma prachama dělali.

 


O autorovi

Další články

2 komentáře

  1. David 12/01/2013 - 23:44 at 23:44

    Ano dobrý den chci se stát Miliardářem tedy ano stanu se miliardářem ne kvůli těm penězům ale kvůli hře o peníze hra o investování to je super.
    Ať dělá každý to co ho nejvíce baví a vydělává na tom na tom není nic špatného :)

  2. KHB 24/07/2013 - 19:12 at 19:12

    Přestal jsem číst u „..ale hlavně proto, že se Karel snaží pro svoji vlast něco dobrého dělat.“
    Autorova neschopnost prohlédnout Janečkovy populistické triky snižuje kredibilitu jeho názorů. 
    Jinak jsem však velkým fanouškem kapitalismu.

Napište komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna *

Top