Bankovní unie: Fatální triumf Německa

Bankovní unie: Fatální triumf Německa

union bank

Kancléřka Merkelová, ministr financí Schäuble: Vítězství sehraného týmu?

Německo se v Bruselu opět prosadilo: Bankovní unie sice přijde – ale pouze jako odvar – lehká verze. Následky pro evropské hospodářství budou strašné.

Během německého sjednocování jsem prohlásil, že Německo bude na zeleném trávníku dlouhou dobu neporazitelné. Myslel jsem ve fotbale. Dnes bych to asi formuloval jinak a přikláněl bych se k negativismu Margarety Thatcherové. Ta nechtěla se sjednocením Německa souhlasit, protože byla přesvědčená, že Německo bude opět ovládat Evropu, tentokrát po hospodářské stránce. A pravdu měla. Pokoušet se o ovládnutí států válečnou cestou je dnes přežitek, ekonomickou cestou v rámci světové globalizace je dnes mega-in. Existuje německý tým, který zůstává, přes úsilí protivníků, neporaženým: Tým Merkelová / Schäuble.

Tento týden zažíváme opět jedno grandiózní vítězství sehraného týmu. Evropská bankovní unie byla pohřbena. Pochopitelně neoficiálně. Všichni slaví bankovní unii navenek jako symbol, jako ukazatel připravenosti zachránit Euro za každou cenu. Bla, bla, bla. Když si pozorně přečteme to malé tištěné – obvykle to bývá psané na zadní stránce – tak vypadnou i cynickým pozorovatelům šroubky z brýlí.

To, že se Německá pozice proti ostatní většině z části prosadí, s tím se dalo počítat. To, že se ostatní státy předháněly v poslušnosti a předčily pozici Německa, tak to je bomba.

Už dávno nikdo nemluví o tom, že se záchranný fond ESM používá k záchraně bank. V příštích letech zůstane tedy bankovní unie pouze národním představením. Španělsko bude nadále rozhodovat o tom, která banka smí zkrachovat nebo ne. Španělsko si to ale musí financovat samo. Německý daňový poplatník se tedy může s klidem opřít do křesla, protože na něj žádné finanční zátěže nečekají. Ministr financí Schäuble dával s naprostou přesností velký pozor, aby se nic nedostalo k Německu zadními dveřmi. V tom vlastně leží vymoženost této schválené dohody – alespoň z pohledu technokratického Německa.

To, že se v médiích neustále mluví o bankovní unii, je pozoruhodné. Nedohodli se politici vlastně mezi sebou, že je to vlastně každého věc, jak bude postupovat? I když se podaří, během příštích deseti let banky natolik ohoblovat, aby se do záchranného fondu pro rekapitalizaci bank složilo 55 miliard Euro, tak to nebude stačit ani na pokrytí krize v zelinářství nebo ovocnářství. Sice nebude explicitně platit princip, že se budou španělské banky zachraňované španělskými penězi, ale Německo a jejich spojenci mají právo veta. To hlavně v případech velkých a drahých finančních operací. Z pohledu kancléřky a ministra financí to lépe dopadnout nemohlo.


Nad ekonomickými konsekvencemi této zdemolované bankovní unie si žádný z tvůrců nedělal velké starosti. Tak jak je zkonstruovaná, tak bude v eurozóně působit deflačně, což průběh krize zostří. Evropská centrální banka (EZB) už svůj protideflační arsenál vystřílela.

Důvod, proč na mě bankovní unie takto působí, leží v její konstrukci. EZB bude zatím provádět souhrnnou bankovní kontrolu u 128 bank. U prvního kroku se jedná jenom o hledání špatných úvěrů. Dalším krokem bude stres-test. Kdo propadne, tak si musí opatřit více kapitálu. Trochu málo.

Banky reagují na tuto hrozbu – ze svého pohledu – zcela racionálně. Redukují rizika tím, že uvolňují na podnikatelské subjekty málo úvěrů, nebo brzdí jejich výši. To hospodářství dusí a ceny klesají dál. Velké části Evropy trpí už dlouho pod akutní úvěrovou sponkou. S bankovní unií se situace ještě zhorší.

Nekalé finanční triky pokračují

Bankovní unie jsem se vždy zastával, přičemž jsem říkal, že účinkuje krátkodobě neutrálně a dlouhodobě pozitivně. Za 20 let bychom měli skutečnou bankovní unii. Ve svých odhadech jsem byl příliš optimistický. Podle dohody, která nám leží na stole, je krátkodobý efekt negativní a dlouhodobý v nejlepším neutrální – dohromady tedy negativní.

Máme tedy s bankovní unií všechny negativní efekty, ale velká cena uklizeného bankovního sektoru nám uniká. Třeba v Itálii, kde pomáhají předlužené banky státu tím, že skupují státní dluhopisy, aby držely úrokovou sazbu na nízké úrovni. A nyní má stát banky s levnými penězi rekapitalizovat? To nás musí napadnout obrázek dvou opilců, kteří se navzájem podpírají, aby neupadli. Ale je to ještě horší: Já to považuji za finanční trik, který nebude fungovat.

A zde leží vlastně problém zdánlivého vítězného tažení týmu Merkelová / Schäuble, což bude mít trvání i během vládní koalice se socialisty jako juniorským partnerem. Vlastně je bankovní unie jenom díl dlouhodobé strategie o prodloužení insolvenčního řízení. Z historie ale všichni víme, jak to končí.

© Copyright by skutecnosti.cz

Všechna práva vyhrazena


O autorovi

Další články

3 komentáře

  1. xmart 16/01/2014 - 19:09 at 19:09

    Finanční systém je dnes v terminálním stádiu svého hroucení. Ono to vyplývá již z toho, jak dnes fungují peníze. Problémem je dnešní předlužení téměř všech účastníků na trhu a fakt, že peníze jsou dnes dluhem.
    Snižování dluhu tedy vede k deflaci, se kterou centrální banky bojují tím, že tisknou peníze, aby vytvořily naopak inflaci. Nově vytvořené peníze se pak použijí na nákup státních dluhopisů, o které by jinak již nikdo neměl zájem. Nákup státních dluhopisů snižuje jejich výnos (úrokovou sazbu) a umožňuje státu fungovat dále.
    Státy totiž svůj stále zvyšující dluh financují právě dluhopisy. Když přijde doba splatnosti dluhopisů, musí stát vydat nové dluhopisy ještě ve větším objemu, aby pokryl jistinu i úrok. Tj. zadluží se ještě více. Vzniká tak dluhová spirála. Myslíte si, že je tato situace udržitelná?
     
    Vše se dnes děje v zájmu záchrany bank, které jsou z teoretického hlediska insolvetní, již tím že používají částečné rezervy. 
    Kdo však bude zachraňovat insolvetní banky, když Fond pojištění vkladů brzy příjde o více než 40 % svých rezerv. Když to nezaplatí daňový poplatníci pomocí tzv. bail-outů, zaplatí to majitelé vkladů díky tzv. bail-ins(ům). Banka v problémech prostě vezme část vašich vkladů a přemění je na podíl na majetku (své akcie, v té době již bezcenné).
    Myslíte si, že to co jsme viděli na Kypru se nebude opakovat? Možná si řeknete, já v bance téměř žádné peníze nemám, mě se to netýká. Ale peníze v bance má Váš zaměstnavatel a jak Vám pak vyplatí výplatu, když mu značnou část těchto peněz zabaví?

    • Kárin Novotná 16/01/2014 - 21:38 at 21:38

      Vy musíte být nějakej rozumbrada. Přinášíte jenom chaos, viděla jsem vás na hodně servrech a všude se pletete jako nějakej genius. To je hrůza s tím vašim populismem. Dejte si na čas všude pokoj, vždyt jste s tím otravnej. Pořád někde skládáte odstavce odjinud pak z toho uděláte takovej salát. Chlape vzpamatujte se, myslíte si skutečně že tomu rozumíte? Píšete samé nesmysly, banky nejsou teoreticky bankrot ale prakticky. A chodíte po funuse, redaktor tohoto portálu o všem už psal před rokem, nebo kdy. Přineste něco nového a neopakujte co je dávno známé. Asi máte komplexy nebo sledujete nějaké svoje zájmy? Musím se podívat na jiných servrech zda jste někde doporučoval nějakou vaší činnost. Pak alespon budu vědět co za tím vaším salátem vězí.

  2. Daniel 16/01/2014 - 21:39 at 21:39

    Hi Kárin, ten se plete všude do všeho, toho neberte vážně, známá firma.

Napište komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna *

Top